Výsledky vyhledávání pro dotaz dětmi

Výsledky vyhledávání v sekci: Evropa

BULHARSKO

HISTORIEBulharská historie je úzce provázaná s antikou. V době okolo 8. století před naším letopočtem zakládali Řekové významné osady na černomořském pobřeží, mimo jiné v dnešním letovisku Nesebru. V místním muzeu je ostatně mnoho památek na toto období. Významným mezníkem v historii Bulharska bylo 4. století před naším letopočtem, kdy velká část území připadla zásluhou Alexandra Velikého Makedonii. O 300 let později se Bulharsko stalo součástí Římské říše. V 6. století vstoupila na území dnešního Bulharska první slovanská noha. Až kočovní Bulhaři vedení chánem Asparuchem však zemi sjednotili. V roce 681 vznikla 1. bulharská říše, která neměla dlouhého trvání, protože ji v 10. století pohltila Byzantská říše. Ve 12. až 14. století tu existovala 2. bulharská říše, ale její osud byl velmi podobný té první. Krátce po založení padla do rukou Turků. V 15. a 17. století sice na území Bulharska propuklo několik vzpour proti turecké nadvládě, ale bez úspěchu. Každé povstání bylo doslova utopeno v krvi a Bulharsko zůstalo i nadále nesamostatné a nesvobodné. Ve druhé polovině 19. století propukl bulharský odboj v plné síle. Vasil Levski (1837 - 1873) připravil půdu pro definitivní vzpouru proti turecké diktatuře, ale zradili ho nejbližší přátelé. Levski se dostal do tureckého vězení a byl popraven. Až v roce 1878, na Berlínském kongresu po rusko-turecké válce, bylo Bulharsko uznáno jako na Turecku závislé knížectví. Ani první novodobé období samostatnosti však Bulharům mnoho dobrého nepřineslo. V roce 1912 propukly tzv. Balkánské války, v nichž Bulharsko nakonec podlehlo. V roce 1915 navíc vyhlásilo válku Srbsku, a tak se dostalo do víru první světové války. V době mezi světovými válkami se car Boris III. snažil o demokratickou vládu, ale v roce 1923 se stal terčem pokusu o atentát. Zároveň se komunisté pokusili o státní převrat. Později car v zemi vyhlásil carskou diktaturu. Na začátku druhé světové války vyhlásilo Bulharsko neutralitu, ale nakonec i přes odpor cara vstoupilo v roce 1941 do válečného konfliktu jako spojenec Německa. Car Boris III. sice ještě stačil odmítnout nabídku Adolfa Hitlera na opravdové partnerství v boji proti SSSR, ale roku 1943 za záhadných okolností zemřel. Po okupaci sovětskou armádou o rok později byl v zemi nastolen komunistický režim. Přetrval až do roku 1989, kdy se z Bulharska stala demokratická země.PODNEBÍKlimatické podmínky: V Bulharsku vládne mírné podnebí se studenými vlhkými zimami a horkými suchými léty. Klima se dále mění v závislosti na nadmořské výšce. Během jarních a podzimních měsíců jsou časté dešťové srážky. V létě je v Bulharsku velmi příjemně, ale pláže na pobřeží Černého moře doslova praskají ve švech. Pro přímořskou oblast jsou typické denní teploty od 25 do 30 stupňů Celsia, minimum srážek, kolem 260 slunečních dnů v roce a moře s teplotou kolem 23 stupňů Celsia. Nejlepší doba návštěvy: Míříte-li do některého z turistických středisek na pobřeží a chcete-li si užívat slunce a moře, pak se do Bulharska vydejte v červnu, červenci či srpnu. V této době na vás čekají tradičně nejvyšší teploty a nejvyšší počet slunečních hodin během dne. Jedete-li do Bulharska poznávat krásy a přírodní bohatství, zvolte raději duben, květen nebo září.NEBEZPEČÍCharakteristika: Bulharsko je zemí s přijatelnou bezpečnostní situací, především v turistických oblastech. České úřady však turisty varují před individuální turistikou, protože v roce 1998 došlo k mnoha velmi bezohledným krádežím za použití násilí, a to i za bílého dne. Zločinci se zaměřili na české turisty cestující vlastním vozem a na skupinu sportovců, která bivakovala v horách. Proto se doporučuje cestovat pouze s cestovní kanceláří, která zajistí přepravu přímo do letoviska (Varna, Burgas apod.) letecky. Ani tak se ale český turista nevyhne krádežím v hotelu, drobným kapsářům a zlodějům v Sofii nebo na plážích u Černého moře. Doporučujeme cennosti zanechat v hotelovém sejfu a na pláže si nebrat nic cenného nebo tyto předměty alespoň neponechávat bez dozoru. Vzhledem ke stále rostoucí kriminalitě je také třeba varovat před častými krádežemi automobilů, peněz a cestovních pasů. Řidičům se doporučuje maximální pozornost a opatrnost. Především při noční jízdě by si měli uvědomit, že neosvětlené vozidlo, špatně značená silnice a chodci a cyklisté v neosvětlených ulicích měst nejsou ničím neobvyklým. Drogová kriminalita: Nedovolená výroba, získání, přechovávání a nebo převoz narkotické látky určené k prodeji či jinému šíření jsou trestány odnětím svobody až na 10 let a peněžitým trestem do výše 100.000 BGL. Trestní postih se zpřísňuje v případě přitěžujících okolností. Nedovolená výroba, získání, přechovávání nebo převoz narkotických látek, které nejsou určené k prodeji nebo jinému šíření, jsou postihovány trestem odnětí svobody až na dva roky nebo prací v nápravném zařízení. Šíření toxikomanie (například navádění jiné osoby k požití narkotických látek nebo organizování užívání těchto látek) se trestá odnětím svobody až na 5 let. V případě přitěžujících okolností je trestní sazba vyšší. Trestné je také nedovolené pěstování rostlin určených pro výrobu omamných nebo psychotropních látek.ZDRAVOTNICTVÍCharakteristika zdravotnictví: Úroveň bulharského zdravotnictví není špatná, ale ovlivňuje ji žalostný stav zdravotnických a nemocničních zařízení a nedostatek léků. Soukromá zařízení jsou podle zahraničních zdrojů na trochu vyšší úrovni. Mezi Českou a Bulharskou republikou je podepsaná dohoda o poskytování první pomoci a nutného ošetření zdarma. To se však týká pouze státních zdravotnických zařízení, soukromá provádějí ošetření proti úhradě. Při cestách do Bulharska není povinné žádné očkování. Doporučuje se ovšem očkování proti tetanu, okrajově i proti hepatitidě A a B. Vhodné je také očkování proti klíšťové encefalitidě. Pro návštěvu Bulharska je vhodné mít uzavřené kvalitní cestovní pojištění. Lékárny: Nacházejí se zejména v turistických oblastech (Slunečné pobřeží, Albena, Nesebr), kde je jich dostatek. Ve větších městech jsou některé lékárny otevřeny i non-stop. Lékárna se pozná podle kulatého štítu s typickým křížem a nápisem APTEKA. Mnohé léky jsou k dostání i bez lékařského předpisu. Další rady: Voda z vodovodního řadu je v turistických střediscích pitná a bezpečná. Českým turistům však přesto může přivodit zdravotní problémy - nevolnosti, průjmy a zvracení. Proto doporučujeme pít kupovanou balenou vodu, která je levná, chutná a zdravá. Vodu z kohoutku užívejte jen k vaření nebo po převaření. Pití vody mimo oficiální rozvodné sítě se doporučuje až po její sterilizaci. Turisté bývají v Bulharsku stiženi průjmem přesto, že pijí pouze balenou či převařenou vodu. Spouštědlem mohou být i místní potraviny a jídla z restaurací. Důvodem není špatná kvalita, ale bakterie, na které nejsou turisté zvyklí. Průjmy obvykle zmizí do tří dnů. Na místě je však střídmost v jídle a používání protiprůjmových léků. Doporučujeme také pečlivě omývat ovoce a zeleninu z obchodů. Při cestách ve volné přírodě a v lesích by se turisté měli pečlivě chránit před klíšťaty, protože hrozí klíšťová encefalitida.OBCHODY A SLUŽBYObchody: Většinou jsou otevřené ve všední dny od 10 do 20 hodin, v sobotu od 10 do 14 hodin. Soukromé obchody nabízejí pestrý výběr rozličného zboží tuzemské i zahraniční výroby. Hlavní nákupní oblastí Sofie je bulvár Vitoša. Nachází se tady známé zahraniční butiky i tradiční firmy, které v Bulharsku fungují už desítky let. Nakoupit tu můžete i zajímavé suvenýry nebo předměty umělecké hodnoty. Turisté si z Bulharska mohou přivézt celou řadu suvenýrů. Když odmyslíme tradiční vína a tvrdý alkohol, zbývá ještě krásná keramika, předměty ze dřeva, mušle, voňavky ve dřevěných obalech a napodobeniny prastarých ikon. Telekomunikační a poštovní služby: Bulharské telekomunikační služby jsou na dobré úrovni. Telefonovat je možné z hotelů, pošt a telefonních automatů, které jsou na každém rohu. Fungují na karty (BETCOM). Cena karty je přibližně 4 leva, hovor do ČR trvá kolem tří minut. Chcete-li volat do ČR, kód je 00420 + číslo obce bez 0 + zvolené telefonní číslo. Pošt je v Bulharsku dostatek. Obvykle jsou otevřené ve všední dny od 8.30 do 17.30 hodin, často ještě déle. Odeslat poštu je možné i v sobotu. Hlavní pošta v Sofii (ulice Gurko 4), má otevřeno celý týden non-stop. Poštovné činí 0,3 leva za pohlednici a 0,45 leva za dopis. Elektrické napětí: 220 V, 50 Hz.AKTIVITYKultura: Většina velkých měst má vlastní národně-historické a etnografické muzeum. Jejich návštěva turistům nabízí jedinečnou příležitost nahlédnout do bohaté historie Bulharska a jeho kulturních tradic. Významnou roli v bulharské kultuře hrály i kláštery, v čele s nejslavnějším Rilským klášterem. Celá řada bulharských památek se díky své historické a umělecké hodnotě ostatně skví na listině fondu světového dědictví - UNESCO. Bulharské svátky: 1. leden - Nový rok, 3. březen - Den osvobození od Otomanské nadvlády, 6. květen - Den sv. Jiří, 24. květen - Den bulharské kultury, 6. září - státní svátek (Bulharské sjednocení), 22. září - Vyhlášení bulharské nezávislosti, 1. listopad - Den národního osvícení, 25. a 26. prosinec - Narození Krista. Zábava: Řada restaurací v zemi nabízí návštěvníkům úžasný zážitek v podobě místní tradiční hudby a tance. Pokud preferujete vážnou hudbu, zamiřte do Domu opery v Sofii. V hlavním městě země a stejně tak prakticky ve všech velkých městech a turistických střediscích můžete navštívit taneční kluby, diskotéky a také noční kluby. Největší výběr pochopitelně budete mít v turistických střediscích a letoviscích, například Slunečné pobřeží je vyhlášené diskotékami a bary. Sport: Bulharsko je rozvíjející se lyžařská destinace. V zemi jsou tři hlavní střediska, jejichž technická vybavenost se v poslední době velice zlepšila a dnes jsou srovnatelné s tuzemskými lyžařskými středisky. V Bulharsku sněží od prosince až do dubna. Co se týče rozlohy a délky sjezdovek, Bulharsko se samozřejmě nemůže srovnávat s alpskými regiony. Pro začínající či průměrné lyžaře však poskytuje vynikající podmínky. Stále větší oblibě se těší i běh na lyžích, protože řada tratí vede překrásnou přírodou a tichými borovicovými lesy. Detailní informace o bulharských lyžařských střediscích najdete od října do dubna na stránkách serveru BONGO BONGO v rubrice ZIMA. Černé moře a jeho příjemné vlny lákají do Bulharska milovníky vodních radovánek i vodních sportů. Velkou část z celkových 370 kilometrů pobřeží pokrývají písčité pláže, které do moře klesají jen velmi povlovně a jsou tedy vhodné i pro rodiny s malými dětmi. Kromě plavání je na bulharském pobřeží oblíbené vodní lyžování, plachtění a surfování. U vody ještě na chvíli zůstaneme - řeky Struma, Arda, Ossam a Stackevka totiž během jarních měsíců lákají ctitele raftingu, kanoistiky a kajaků. Kanoisté mohou zamířit i na klidné vody Dunaje. Stále většímu zájmu sportovců se těší dlouhé pěší túry do panenské přírody Bulharska. Řada cestovních kanceláří se specializuje na jedno až dvoutýdenní pobyty v divokých horách, kdy turisté nocují v horských boudách, penzionech a kempech. Velmi populární jsou i horské túry a horolezectví v oblastech Vratsa, Veliko Tarnovo, Trojan, Maliovica a Roussenskij Lom. Příkré stěny horských velikánů Rila, Pirin a Stara Planina jsou pak výzvou pro horolezecké labužníky. Další možností k příjemným výletům jsou bulharské pozoruhodné jeskyně. Je jich tu mnoho a nabízejí fantastické pohledy do útrob podzemí. V některých z nich jsou také starověké kresby. Oblíbená je rovněž turistika na hřbetu koní, která má v Bulharsku dlouhou tradici. Tradičními cíli jedno až dvoutýdenních cest jsou údolí Dunaje, Balkan, Rila a pohoří Stara Planina. Lázně: Bulharsko má mnoho minerálních pramenů, o které je momentálně stále větší zájem a řada cestovních kanceláří vozí turisty na rekreační a zdravotní pobyty právě sem. Je tady více než 500 pramenů a řada lékařských kapacit potvrzuje, že zdejší voda má blahodárné účinky na srdeční činnost, revma, astma a na problémy jater a ledvin. ZAJÍMAVÁ MÍSTAAlbena a Zlaté PískyModerní letovisko, které poskytuje mimořádně výhodné podmínky pro rodinou rekreaci. Přesně tak se prezentuje Albena, prázdninové středisko vzdálené asi 40 kilometrů od města Varna. V Albeně najdete zejména velké hotelové komplexy, charakteristické terasovitou architekturou. Většina hotelů je v soukromých rukou, jsou nově opravené a pobyt v nich je velmi příjemný. Také pláže jsou skvělé, ostatně o hlavní z nich se říká, že je nejkrásnější v celé Evropě. Zlaté Písky jsou jedním z nejznámějších bulharských přímořských letovisek. Leží mezi Albenou a Varnou. Když bylo Bulharsko v tureckém područí, říkalo se jim Uzun Kun, tedy Dlouhé Písky. Dnešní Zlaté Písky jsou ideální pro rodiny z dětmi, které tu najdou čtyřkilometrovou pláž. Je ale třeba počítat s tím, že se do moře svažuje trochu příkřeji. Pokud se návštěvníci dostatečně nabaží koupání v moři, mohou se osvěžit v komplexu volně přístupných bazénů se sladkou vodou hned vedle pláží. Letovisko zároveň uspokojí i mladé návštěvníky, kteří tu najdou rozličné možnosti vyžití - bary, restaurace a diskotéky, které jsou stranou od hotelů a zajišťují hotelovým hostům klidný spánek. Burgas a Slunečné pobřežíMěsto Burgas je významným dopravním uzlem a hospodářské centrum Bulharska. Burgas vznikl sice až v 17. století, ale okamžitě si získal oblibu zdejších obyvatel i zahraničních návštěvníků, a to díky významným lázním. V blízkosti města je několik jezer, z nichž nejzajímavější jsou jezera Atanasovské, Burgaské a Mandrenské, která obývají vzácné druhy fauny i flóry. Na mysu Atija poblíž Mandrenského jezera se nachází klášter Sveti Anastasija. Pokud se návštěvníci rozhodnou vystoupit na pohoří Buyuk Mahya, čeká na ně úchvatná podívaná na řadu hradů, chrámů, mohyl a jeskyň. Burgas je však především vstupní branou na Slunečné pobřeží, nejslavnější a největší bulharské letovisko. Pyšní se šestikilometrovou pláží s velmi jemným pískem, která klesá do Černého moře velmi povlovně. Je proto vhodná pro všechny návštěvníky včetně malých dětí. Slunečné pobřeží je plné hotelů, penzionů, barů, restaurací, pizzerií a diskoték. Přímo na pláži je možné najmout vodní skútry, vodní lyže a šlapadla nebo nasednout na loď a vychutnat si plavbu podél pobřeží. Dominantou pláže je dřevěná plachetnice, která dnes slouží jako restaurace. Severně od Burgasu leží malebný Nesebr, kam se často pořádají jednodenní zájezdy. Původně řecké městečko je právem zapsané do seznamů UNESCO. Svojí vůní na ohni upravených ryb, domky s historickými výjevy a památkami z 12. století láká návštěvníky k delšímu pobytu. V kostele Jana Křtitele se nachází archeologické muzeum a kvůli svým cennostem určitě stojí za návštěvu. Byzantská kultura je patrná především v kostelech sv. Paraskevny, Michala a Gabriela. Další zajímavostí Nesebru je například metropolitní chrám nebo kostel Panny Marie. Kolem města návštěvníky upoutá mohutné opevnění, které Nesebr chránilo před nájezdy dobyvatelů. PirinVyhlášené pohoří, které vyhledávají především vyznavači horských výstupů. Na pahorcích se nachází mnoho chat, v nichž návštěvníci najdou vše potřebné, ať jde o potraviny nebo horolezeckou výstroj. Pirin je rozsáhlé pohoří, jenž sahá až k řeckým hranicím. Nejvyšším vrcholem je Vichren, pod který vede autobusová doprava a v jehož okolí se nacházejí vyhledávané sjezdovky s různou obtížností, ale velmi příznivými cenami. Vyhlášená jsou i malá či větší jezírka nebo vrcholy s dobře značenými stezkami. Severní část pohoří je přitom velkým lákadlem hlavně pro české turisty a horolezce shodujících se v krásách přírody, které tato krajina nabízí. SofieHrdé hlavní město. První osada na termálních pramenech vznikla už v 5. století, brzy se jí však zmocnila vojska Římanů. Ti vystavěli jedno z nejhezčích měst celé říše, jemuž se začalo říkat Ulpia Serdica. V dalších staletích ale dnešní Sofii zpustošily hordy nájezdníků, ať už z řad barbarských národů nebo žoldáků německé říše. Jedno z nejvýznamnějších období města nastalo ve 12. století, kdy tady sídlili bulharští panovníci. Z této doby také pochází název Sofia, a to podle zdejšího chrámu Boží moudrosti, jemuž se v turečtině říkalo Hagia Sofia. Během pozdější turecké nadvlády prodělalo město velkou obnovu. Mnoho starobylých budov bylo zbořeno, místo nich vyrostly typické muslimské stavby. Během rusko-turecké války byla Sofie přestavěna na jeden velký vojenský tábor. Najatí válečníci bydleli téměř všude, civilní obyvatelstvo žilo v neustálé přítomnosti zakrvácených zbraní. Další smutné časy zažila Sofie na konci 2. světové války, kdy ji těžce poškodily nálety spojeneckých vojsk, neboť Bulharsko stálo na straně nacistického Německa. Dnešní Sofie je městem kontrastů. Vedle historických budov stojí moderní objekty, které tady vyrostly po válce. Dominantní stavbou z těchto dob je monstrózní areál autobusového nádraží nebo Národní knihovna. Pojďme se však projít po historických čtvrtích města. Na náměstí Alexandra Něvského stojí kostel sv. Žofie, pozůstatek chrámu Boží moudrosti. Na stěnách jsou krásné fresky, i venkovní "oblouková" podoba je fascinující. Na obrovské ploše před budovou postávají prodavači drobností. V létě je tu velmi příjemně. Chrám Alexandra Něvského leží nedaleko odtud. Byl postaven ze sbírek obyvatel jako důkaz vděku za to, že Alexandr Něvský zemi vysvobodil z tureckého područí. V podzemí jsou četné sbírky mnoha uměleckých předmětů a ikon. Nejstarší zachovanou budovou města je kostelík sv. Jiří, dnes obklopený moderními stavbami. V okolních podloubích jsou vidět základy římských staveb, památníky, náhrobní kameny a mozaiky. Za návštěvu stojí i Archeologické muzeum s nálezy z celé země, které jsou vystaveny v historické stavbě Bujuk Džamie z 16. století. Chloubou Sofie jsou parky, jichž je skutečně požehnaně. Největší z nich je park Svobody se třemi stadiony, umělým kluzištěm, zoologickou zahradou i dalšími zajímavostmi. Chvíli klidu pro unavené nohy si však můžete užít i na dalších místech nebo v restauracích s terasami, které jsou v Sofii vyhlášené. Na jih od Sofie se k nebi majestátně tyčí vrcholky pohoří Rila. Pohoří je tradičním cílem turistů holdujících trekkingu. Oblíbenou trasou je klasický výlet napříč pohořím do kláštera Rila. Ten se tísní ve velmi úzkém údolí a během turecké nadvlády mezi 15. a 19. stoletím byl jedním z mála míst, které pomáhalo udržovat naživu bulharskou kulturu. Klášter byl založen v polovině 10. století a původně sloužil jako útočiště poustevníků. Poté byl posunut o necelé tři kilometry dále na současné místo, vyhořel a byl znovu vybudován ve velkém stylu. Velkolepým dojmem na turisty působí kostel s třemi velkými dómy, více než tisícem fresek a maleb z bible a života svatých. Ve zdejším muzeu se nachází expozice plné náboženství, historie kláštera a zdejšího kraje. Nedaleko je jeskyně, v níž žil a byl pohřben zakladatel kláštera. VarnaMěsto s bohatou historií a krásnými čistými plážemi. Je bohaté na archeologická, etnografická a ikonografická muzea, najdete tu i staré válečné lodě a oceánografické akvárium. V delfináriu je možné obdivovat delfíny, kteří proskakují kruhy, hrají fotbal a tancují. U přístavu se dochovaly podzemní chodby z časů římského opevnění a zbytky městských lázní. Další pamětihodností je Džanovar Tepe se zbytky chrámu z doby byzantské. Velkou zajímavostí je Varenské jezero a nedaleký tzv. Kamenný les s přírodními kamennými útvary v jeho sousedství. Za vidění stojí také řeka Kamčija, jejíž čistota je fantastická, a prales Langoza. Veliko TarnovoBývalé hlavní město 2. bulharské říše se rozkládá po obou březích řeky Jantra, která protéká přímo centrem města úzkou soutěskou. K jejím strmým stráním se tisknou překrásné, především historické budovy. Jedním ze symbolů města jsou zbytky rozsáhlé pevnosti, která byla na konci 14. století dokonale vypleněna Turky. Monumentálním dojmem působí také kostel na vrcholku kopce, z něhož je překrásný výhled na téměř celé město. Mimo jiné také na zbytky královského paláce, v němž sídlilo více než dvacet carů. Nebo na skálu poprav, z níž byli dříve svrháváni zrádci do vod řeky Jantry. Veliko Tarnovo je univerzitním město, vhodným pro strávení krátké dovolené. Ve městě se nachází celá řada obchůdků, kavárniček a restaurací, které se tísní vedle sebe v malebných uličkách. Byl by hřích je nenavštívit.

Pokračovat na článek


Kypr

Kypr je třetím největším ostrovem ve Středozemním moři a díky svým přírodním krásám a klimatickým podmínkám je oblíbeným cílem mnoha turistů.Zájezdy na Kypr se realizují v období od května do listopadu. V letních měsících zde teploty dosahují vysokých teplot. Na Kypru naleznete nádherné oblázkové i písečné pláže. Odpočinkovou dovolenou můžete kombinovat s poznáváním, neboť Kypr nabízí spoustu kulturních památek, které stojí za návštěvu. Na Kypru se nebudou nudit ani milovníci golfu – můžete si vybrat ze 4 golfových hřišť.Mezi nejznámější kyperská letoviska patří Protaras, Limassol,Paphos a nejvíce navštěvované letovisko na ostrově Ayia Napa. Ayia Napa je letovisko s nejkrásnějšími plážemi na Kypru, je ideálním místem pro relaxaci a nabízí různé druhy vodních sportů. Nachází se zde spousta kaváren, restaurací i obchodů. Rodiny s dětmi zajisté navštíví vodní park, který se nachází na okraji letoviska.Dovolená na Kypru – turistům nabízí Kypr prožít neopakovatelnou dovolenou. Let z Prahy na letiště Larnaca trvá cca 2 hodiny, kyperskou měnou jsou již eura. Kypr patří mezi dražší destinace, takže nezapomeňte dostatečné kapesné, hlavně pokud chcete realizovat nějaké výlety či nákupy. Cestovat po ostrově můžete autobusy, taxíky nebo pronajatým autem – jezdí se zde vlevo. 

Pokračovat na článek


Tipy na rodinnou dovolenou v České republice

Blíží se léto a najednou řešíme rodinnou dovolenou s dětmi? Uvažujete-li o rodinné dovolené u moře, musíte zvážit řadu důležitých okolností včetně rozhodnutí, do které země odjet anebo letět. Zájezdů k moři, např. do Řecka, Turecka, Chorvatska, je na internetu poměrně hodně. Bohužel s jedním velkým ALE. Většinou vyjde cena zájezdu mnohem dráž, než podobná dovolená s dětmi v ČR. Přestože zde nenajdete moře, pobyty u vody v Česku jsou také velmi zajímavé a přinášejí celou řadu výhod.Padne-li tedy rozhodnutí o strávení krásné a zároveň levné dovolené v České republice nebo na Slovensku, budete stát před otázkou, kam vyrazit a jaké ubytování zvolit. Zvlášť obezřetní byste měli být při plánování rodinné dovolené s malými dětmi. Hotely, penziony, chaty nebo chalupy najdete rychle, ale jak se zorientovat v tak velké nabídce? V tomto případě pomůžou vyhledávače dovolené a zájezdů jako např. New Travel.cz anebo slevové portály. V posledních letech jich vzniklo opravdu hodně a mezi nejznámější z nich, specializujících se jen na cestování, patří například NewGo.cz. Využít se samozřejmě dají i cestovní kanceláře. Na slevových portálech najdete mnohdy velmi zajímavé slevy na pobyty s dětmi. Tyto nabídky navíc velmi často zahrnují pobyt pro dítě ZDARMA nebo za zvýhodněnou cenu.Ubytování s dětmiS dětmi můžete vyrazit na víkend nebo rovnou na týdenní či několikatýdenní dovolenou. V Čechách a na Moravě je cestování s dětmi pohodlné, protože nemusíme řešit, co s dětmi v letadle anebo při dlouhých cestách. Kvalita ubytovaní má v Česku rostoucí tendenci a ve srovnání se zahraničím má mnohdy i vysokou úroveň v poměru cena a kvalita. Velký zájem rodin s dětmi je o zlevněné pobyty u vody a na horách. A to platí i pro nejmenší děti a miminka.Kam na dovolenou s dětmi?Tipů jak strávit dovolenou s dětmi v Česku a na Slovensku je hodně. Mezi nejoblíbenější místa dovolených v Česku patří Šumava, Krkonoše, Jižní Čechy, Lipno, Třeboň, Jižní Morava a Podyjí, Beskydy a Jeseníky. Na Slovensku pak Vysoké a Nízké Tatry, Malá Fatra a termální oblasti jako Podhajská, Bešeňová a Tatralandia. Zvlášť nově vystavené termální lázně plné tobogánů, skluzavek, brouzdališť a vyhřívaných bazénů jsou obrovskou zábavou pro děti.V prázdninových pobytech, kdy nám počasí nejvíce přeje, můžeme také zvolit aktivně strávenou dovolenou plnou sportu a zábavných her. Ale českou krajinu přece jen nejlépe poznáte ze sedla kola anebo při turistických výletech. A pokud vaše děti takovou dovolenou ocení, máte vyhráno. Nenechte si ujít exkluzivní slevy na rodinnou dovolenou a prožijte léto plné skvělých zážitků!

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Afrika

MAROKO

Nejstarší historie Maroka patří Berberům, kteří statečně čelili náporu kolonizátorů - Féničanů a Kartaginců. Začátkem tisíciletí se země zmocňují Římané, postupem doby ale území ovládají Arabové, nejsilnějším náboženstvím se stává islám. Koncem 2. století se v zemi objevují velbloudi zavlečení z Arábie, což dramaticky mění historii, protože jejich využití zjednodušuje obchod. Arabové začínají podnikat výboje do Evropy, nakonec neúspěšně. Za jejich vlády tu vyrůstají čtyři hlavní královská města - Fés, Marrákeš, Rabat a Meknés. Začátkem 20. století se země stává francouzskou kolonií, architektura i způsob života podléhá evropskému stylu. V roce 1956 získává sultán Muhammad V. pro Maroko nezávislost. O pět let později umírá, aby ho obyvatelstvo dodnes zbožňovalo. Jeho neméně oblíbeným nástupcem se stává syn Hasan II. Roku 1970 je Maroko první africkou zemí, která se účastní fotbalového mistrovství světa.VSTUPNÍ PODMÍNKYJe nutný cestovní pas ČR a vízum, které uděluje marocké velvyslanectví se sídlem v ulici Ke Starému Bubenči 4, Praha 6 (02/33325656, 33320267), otevřeno od 9 do 12 hodin. Poplatek je minimálně 500 korun. Výjimečně lze žádat o udělení víza při vstupu do země v přístavech (nikoli na letištích) při zaplacení zvýšeného poplatku za udělení víza. Tento postup se však nedoporučuje. Je nutno dodržet vyznačená data pro vstup do Maroka a platnost víza.Marocké vstupní vízum umožňuje pobyt maximálně na 90 dní. V případě nutnosti setrvání v Maroku (pro nemoc, poruchu vozidla apod.) po dobu delší než povoluje udělené vízum, je možné požádat o prodloužení. Marocké úřady vyřizují žádost o prodloužení víza přibližně jeden měsíc, přičemž dobu pobytu prodlužují maximálně o 10 dní. Přihlašovací povinnost plní ubytovatelé, například pracovníci hotelů či kempinků.Celní kontroly jsou přísně zaměřeny na veškeré omamné látky. Z uvedeného důvodu se turisté vystavují nebezpečí při dovozu sypkých výrobků (prací prášky apod.) a léků, neboť se zkoumá, zda se nejedná o omamné látky. Minimálně to může způsobit zdržení při vstupu i výjezdu ze země. Bez dokladu se nepovoluje dovoz zbraní, včetně bodných a sečných, ani vývoz fauny. Povinná výměna valut neexistuje. Zpětná výměna valut je možná jen s dokladem o směně u téhož peněžního ústavu do cca 30 dnů po výměně na místní měnu.PODNEBÍMaroko je typickou severoafrickou zemí, která má stále obrovský turistický potenciál. Nabízí řadu půvabných islámských památek i krásné moře. Nejlepší dobu pro návštěvu Maroka není možné jednoznačně určit, protože jde o zemi dvou klimatických oblastí. Pobřežní části mají typické středomořské klima, ale vnitrozemí se vyznačuje velkými rozdíly teplot mezi dnem a nocí. Pro poznávání Maroka je všeobecně nejvhodnější jaro a podzim, kdy teploty nedosahují takových hodnot na teploměru jako v létě. Pokud se chystáte na marocké pláže, můžete sem přijet prakticky kdykoliv, v nejteplejších měsících je teplota zmírněná příjemnými přímořskými větry a v zimě neklesá pod 23 °C.Do Maroka je nejjednodušší přiletět. Pokud necestujete s cestovní kanceláří, musíte přesedat na některém velkém evropském letišti, například v Curychu, Frankfurtu nad Mohanem, Paříži nebo v Londýně, odkud trvá let do Rabatu tři hodiny. Další marocká mezinárodní letiště jsou v Casablance a Tangeru. Pokud potřebujete nejlevnější letenku, požádejte některou z velkých českých cestovních kanceláří, které mají Maroko v nabídce a chartery nedokáží vždy zaplnit. Jejich letenky proto bývají výrazně levnější.Chystáte-li se do Maroka vozem, volte cestu přes jižní Španělsko, odkud plují levné trajekty do marockých přístavů Tanger, Casablanca a Ceuta. Hlavní námořní linky vedou z Algeciras do Ceuty (i pro vozy) nebo do Tangeru (i pro vozy). Další dobrá trasa je z Tarify do Tangeru (vozy ne), z Gibraltaru do Tangeru (i pro vozy), z Almeria do Melilly (i pro vozy) a z Malagy do Melilly (i pro vozy). Trajekty plují i z francouzského Séte do Tangeru.DŮLEŽITÉ KONTAKTYZastupitelský úřad ČR v Rabatu: Ambassade de la République Tcheque, 4,5 km Route des Zaers, Zankat Ait Melloul, villa Merzaa, B.P. 410, Rabat - Souissi, Royaume du Maroc, tel.: 002127/755421, fax: 002127/755420,e-mail: rabat@embassy.mzv.cz. Důležité telefonní linky se liší podle měst, například v Rabatu mají hasiči číslo 15, policie 19, záchranná služba v případě havárie také 19 a při dopravní nehodě se telefonuje na číslo 177. Na marockou policii se můžete spolehnout, policejní stanice jsou v každém městě. Pamatujte však na to, že při neurvalém chování můžete strávit několik hodin za mřížemi. Stejně je tomu též v případě dopravního přestupku. Je lepší bez řečí zaplatit pokutu než čekat na tlumočníka v přítmí policejní stanice.NEMOCNICE, SLUŽBYTuristům je poskytována nezbytná první pomoc zdarma. Státní zařízení však lze použít pouze pro základní ošetření, při vážnějších případech se doporučují soukromé kliniky (všeobecné nebo specializované). Hospitalizace stojí kolem 100 USD/den. Doporučuje se před výjezdem uzavřít zdravotní pojištění, které však marocké úřady nevyžadují.V turistických oblastech a velkých městech je lékařská péče všeobecně na vyšší úrovni než ve zbývajících částech země. Kontakty na kvalitní lékaře získáte na recepci větších hotelů, které většinou mají vlastní ochotné doktory. Počítejte s tím, že v pouštních oblastech je problémem vše ohledně zdravotnictví včetně přivolání záchranné služby. Také lékárny fungují pouze ve velkých městech a turistických střediscích, například v Agadiru. Očkování není do Maroka povinné. V zemi je nízká úroveň hygieny, proto doporučujeme vézt s sebou dostatečný počet léků proti průjmům, zvracení a nevolnosti. Stravování je relativně bezpečnější v lepších restauracích, ale i tady vám hrozí, že druhý den prozvracíte, i když si budete dávat sebelepší pozor na výběr potravin. Středoevropané totiž nejsou zvyklí na zdejší potraviny. Obecně platí, že lepší je kupovat konzervy, například rybí, které jsou levné a dobré. Pokud se nevyhnete koupi polotovarů, nekupujte maso. Každé ovoce nebo zeleninu důkladně omyjte pitnou vodou z plastikové láhve, vždy koupené. Nikdy nepijte vodu z kašen či hotelových kohoutků, užívejte jen kupovanou balenou vodu, u níž navíc vždy zkontrolujte neporušenost uzávěru.Maroko je poměrně levnou zemí. Pokud budete nocovat ve velmi levných hotelích, stravovat se s jistou mírou rizika na ulicích a jezdit stopem či hromadnou dopravou, postačí vám kolem 20 USD denně. Pokud zamíříte do nejlepších hotelů a restaurací, najmete si vůz a průvodce, pak počítejte s denní útratou ve výši klidně 150 USD.V Maroku se platí v dirhamech. Bankovky jsou v hodnotách 10, 50, 100, 200 dirhamů, mince v hodnotách 1 a 5 dirhamů a 5,10, 20 a 50 centimů. Na některých tržištích vás může překvapit měna riál - původní marocká měna. Je vhodné riály nepřijímat, protože s nimi lidé sice stále platí, ale v některých oblastech byste se jich nemuseli zbavit. Platební karty a cestovní šeky si už našly cestu i do Maroka, ale udáte je výhradně ve velkých hotelech a restauracích. Směna je v Maroku bezproblémová, banky fungují perfektně. Většinou mají otevřeno ve všední dny od 8 do 11,30 a od 14 do 16 hodin. O víkendech však mají zavřeno, stejně je tomu i během ramadánu. V turistických oblastech se otvírací doby přizpůsobují turistům. Mnoho hotelů má vlastní směnárny, kurz se příliš neliší od kursů v bankách.Běžné zboží je dostupné za ceny evropské i vyšší, většinou je ale třeba smlouvat. Pevné ceny jsou pouze v turistických střediscích typu Agadiru. Není možné říci obvyklou otevírací dobu obchodů, protože ten mají v Maroku na starosti zejména drobní obchodníci na tržištích, kteří otvírají podle nálady. Obecně lze konstatovat, že většina trhovců přichází na trh časně ráno, v poledne je často zavřeno. Mnohé krámky jsou však otevřené dlouho do noci. Na tržišti také nakoupíte vše potřebné, od potravin přes oblečení až po suvenýry. Klasický obchod s výlohou má obvykle otevřeno od 8 do 12 a od 14 do 18 hodin. Ve Velký pátek, který je v muslimském světě zasvěcen modlitbám, je mnoho obchodů i krámků zavřených. Stejně je tomu i během ramadánu, kdy zavírají i muzea. Ubytování je snadno k sehnání, protože Maroko disponuje podle oficiální statistiky téměř sto tisíci lůžky. Ve všech turistických centrech je proto bohatý výběr hotelů od luxusních až po obyčejnější. Střední cena dvoulůžkového pokoje v turisticky atraktivních městech (Marrákeš, Fés, Meknés apod.) je cca 70 USD/den, ve špičkovém hotelu až 150 USD/den. Bez problémů tu však najdete i hotely, v nichž přijde noc pro tři osoby na 15 USD. Bližší informace podává instituce Fédération Nationale de l'Industrie Hôteliere, 3eme etage, Tour Atlas, Place Zallaga, Casablanca, tel: (2) 319083, fax: (2) 445758.Kempů je v Maroku dostatek, většinou jsou situovány podél pobřeží. V Agadiru, Marrákeši a Tangeru jsou k pronájmu apartmány, které si uklízejí sami návštěvníci. Maroko má i dostatek hostelů, především ve městech Asni, Azrou, Casablanca, Fés, Ifrane, Meknés a Rabat. Přesné informace včetně aktuálních cen jsou dostupné na adrese Fédération Royale Marocaine des Auberges de Jeunes, BP 15998, Casa Principale, Parc de la Ligue Arabe, Casablanca 21000, tel.: (2) 470952, fax: (2) 227677.Restaurací, tradičních kaváren i barů je v Maroku obrovské množství. Oběd i večeře pro dvě osoby přijde v běžné restauraci přibližně na 350 DH (srpen 2000). Marocká kuchyně je velmi chutná, projevuje se v ní vliv Francie. Obecně platí, že samotní Maročané jsou ve stravování nenároční, postačí jim základní potraviny a kuskus. To je nahrubo mletá pšenice s rýží a masem. Národním jídlem, které vám připraví v každé lepší restauraci je tajine. Jedná se o směs různého masa, rýže a zeleniny připravované v obrovském kulatém hrnci tajine. Jídlo se podává v tomto hliněném hrnci pro několik lidí najednou, takže když uvidíte v restauraci typickou arabskou rodinku nad obrovským kulatým hrncem, můžete vsadit na to, že si objednali tajine.Dalším tradičním a svátečním jídlem je bstila. Její příprava trvá velmi dlouho, protože bstila je z několika vrstev těsta, mezi které se střídavě dávají kusy masa, houby, vajíčka i sladké rozinky. Přílohou ke všem jídlům je arabský chléb, na stolech se objevuje i čerstvé ovoce.Tradičním nápojem je mátový čaj, který vám připraví každý šikovný obchodník, protože moc dobře ví, že pohostinnost boří bariéry a nutí zákazníka ke koupi. Čaj se připravuje jednoduše, několik lístků máty se zalije vřící vodou. Tímto nápojem obvykle začíná ubytování v hotelu, dobrý oběd i prodej koberců. Alkohol je k mání pouze v licencovaných restauracích a barech, ale dostanete je i v hotelech. Točené pivo je k dostání většinou jen v turistických oblastech, například v Agadiru. Elektrické napětí je většinou 110 V, v lepších hotelech 220 V, 50 HZ. Proto je vhodné vzít s sebou adaptér.DOPRAVA, ČASPro řízení osobního vozu postačí náš řidičský průkaz. Maroko totiž uznává všechny řidičské průkazy, pokud tu jste nejdéle na tři měsíce. Mezinárodní řidičský průkaz je pochopitelně větší jistotou. Návštěvník nepotřebuje řidičský průkaz k řízení mopedu, není-li požadován v zemi trvalého pobytu. Autopůjčovny jsou ve velkých městech a turistických střediscích, lepší je zamířit k dražší ale jistější mezinárodní společnosti. Minimální věk pro půjčení automobilu je 25 let, nájemce musí mít mezinárodní řidičský průkaz, zatímco ostatní řidiči ne! Důležité je překontrolovat, zda má vůz rezervní kolo, protože defekt je na silnicích běžný. Pokud hodláte zamířit do pouště, najměte si terénní vůz se zkušeným průvodcem.Automobilová doprava v Maroku je velmi chaotická, předpisy se nedodržují, po ulicích chodí hospodářská zvířata i chodci. Záplava aut je pro středoevropana nepříjemná ve městech, kde v tlačenici vozidel často dochází k dopravním nehodám. Ty jsou velmi problémové, protože Maročané obvykle nemají uhrazené povinné ručení. Ukazatele směru a vzdálenosti bývají jen v arabštině, málokdy ve francouzštině. Ve venkovských oblastech chybí úplně. Stav silniční sítě je dobrý mezi hlavními městy, ale na venkově jsou komunikace sice udržované, ale občas úplně nesjízdné. Často se na nich ozývá troubení. Nejvyšší povolená rychlost v obci je 40 km/h. Je dobré ji respektovat, protože policejní kontroly dodržování této rychlosti jsou velmi časté. Na dálnicích se samozřejmě jezdí rychleji. Mýtné se vybírá pouze na dálnici Casablanca-Rabat ve výši 15 DH a Rabat-Kenitra ve výši 10 DH za osobní vůz. Autoopravny pro vozy vyrobené u nás v Maroku nejsou, proto je lepší vypravit se sem francouzským vozidlem nebo mercedesem, jichž tu jezdí obrovské množství a opravit je tu umí každý druhý.Autobusová doprava je v Maroku velmi levná, ale nespolehlivá. Nepříliš udržované autobusy jezdí přeplněné cestujícími. Nejlepší společnosti jsou CTM a SATAS, které nabízejí poměrně kvalitní vozový park, dodržované jízdní řády a často i malé občerstvení. Železniční spojení je mezi největšími městy, hlavní trasy vedou mezi městy Casablanca, Fés, Rabat, Oujda, Tanger a mezi městy Casablanca, Asilah, Rabat, Marrákeš. Dalším způsobem dopravy jsou taxíky, jichž tu jezdí nepřeberné množství. V Maroku jsou tři druhy taxíků. Velké mercedesy "grand taxi" jezdí především mezi městy, a to jen tehdy, když jsou zcela zaplněny. Najdete je hlavně u nádraží nebo u tržnic. Petit taxi, to jsou malé červené peugeoty, které zastavíte jen pro sebe mávnutím ruky. Cenu je lepší sjednat dopředu, stejně tak i u třetího druhu sběrných taxi, které jezdí i mimo město. Letecká doprava je poměrně kvalitní, ale samozřejmě velmi drahá. Čas je středoevropský mínus jedna hodina. Letní čas se v Maroku nezavádí, v létě si proto na svých hodinkách nastavte čas minus dvě hodinyNEBEZPEČÍBezpečnostní situace je v hlavních turistických městech dobrá. Předpokládá se však pohyb organizovaný, nejlépe s místní cestovní kanceláří nebo s cestovní kanceláří z tuzemska (je dobré trvat na vedoucím zájezdu hovořícím francouzsky a autobusu jiné značky než Karosa). Nižší bezpečnost je ve městech Casablanca, Tanger a Ceuta. Kapesní krádeže jsou na denním pořádku v celém Maroku, hlavně na těsných tržištích. Proto platí tato pravidla: neprovokovat cennými věcmi (řetízky, hodinkami, fotoaparáty), vše nosit přímo na těle a dávat si neustálý pozor. Nechoďte do tmavých uliček a nikdy se nenechávejte osahávat a tahat malými dětmi, které jsou zkušenými kapsáři.Převážení jakéhokoliv množství narkotik je v Maroku trestné. Tvrzení držitele narkotika, že omamná nebo psychotropní látka je určena pro jeho osobní potřebu, není uznáváno. Držitel narkotika se vystavuje zdlouhavému soudnímu projednávání, během kterého musí soudní porotu přesvědčit o své nevině (není uplatněn princip presumpce neviny). V opačném případě je výše trestu úměrná množství převáženého narkotika s tím, že trest má několik částí: státu automaticky propadá vozidlo, ve kterém byla droga nalezena; vězení (až na 10 let); pokuta státu a odškodnění Marocké tabákové režii. Pokud odsouzený není schopen zaplatit pokutu a odškodnění, prodlužuje se mu vězení (20.000 DH = 1 rok). Trest se vykonává v marockých vězeňských zařízeních, která jsou velmi tvrdá.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Magazín

Není chudoba jako chudoba

AfrikaObčas by se mohlo zdát, že většině chudých lidí na světě vlastně ani moc nevadí, že jsou chudí. Jde spíš o to, aby nebyli o moc chudší, než jsou jejich sousedé.Když mě Mama Teefa pozvala na čaj k sobě domů, váhala jsem, jestli mám jít. Vzhledem k tomu, že jsem se poznaly v Kibeře, největším slumu v Nairobi, tušila jsem, že její „domov“ bude mít k nečemu, co aspoň trochu připomíná obývák, hodně daleko. Ale to nebyl ten hlavní důvod, proč jsem se zdráhala. Nechtěla jsem ji připravit o celou jednu porci čaje.Mama Teefa má totiž pět dětí a měsíčně musí vyžít v přepočtu s pěti sty korunami. Vím to, protože jsme se potkaly v pobočce tamní banky, která poskytuje těm nejchudším lidem světa mikropůjčky. Mama Teefa tam tenkrát přišla, aby si půjčila čtyřicet dolarů. Chtěla si koupit šicí stroj a začít si vydělávat jako švadlena. Zástupce banky se jí zeptal, jak si vydělává peníze teď. „Prodávám vodu,“ řekla Mama Teefa. V praxi to znamená, že naplní velké plastové nádoby vodou v umývárně, která je vzdálená tři kilometry, dovleče je až ke své chýši a tam je zhruba za korunu prodává. Ano, i v těch nejchudších slumech světa najdete lidi, kteří radši zaplatí korunu za nádobu s vodou, než aby pro ni museli tři kilometry pěšky.V bance chápavě přitakávali. Podobných podnikatelských záměrů tu denně vidí desítky. Hlavně svobodné matky a ženy s dětmi, které jejich manželé opustili nebo jim všechny peníze propili, musí být zvlášť kreativní v tom, co prodávají. Někdy vlasy, jindy mateřské mléko. Celá jejich těla jsou na prodej nebo k pronájmu.Jedna věc mě na chudobě pokaždé znovu a znovu překvapí. A to, jak strašidelně podobné jsou si její projevy všude na světě. Většinou tam v nějaké formě figuruje prostituce, násilí, náboženství, spousta dětí a hluboká diskriminace žen. A samozřejmě alkohol, nejvěrnější přítel chudých. Alkohol pochopitelně ničemu nepomáhá, naopak. Ale umí otupovat hrany.To nakonec dobře znají i lidé bohatí.Když se nedávno jeden známý golfista z Moravy ptal svého trenéra, jestli bude hrát golf lépe, když u toho bude pít alkohol, trenér mu řekl: „Nebudeš hrát líp, ale bude ti to jedno.“A když vám věci začnou být fuk, může to být výhoda. To se hodí, ať už za den utratíte dvacet korun, nebo dvacet milionů. Nakonec ani Mama Teefa není vůči alkoholu imunní. Mama jí říkají proto, že každé africké ženě, která vypadá, že už má děti se říká Mama. ATeefa jí říkají proto, že to byla její přezdívka v dobách, kdy se ještě živila prostitucí. Živila se jí do slova a do písmene. Jelikož většina mužů, kteří jejích služeb využívali, neměla žádné peníze, platili jí jídlem. Někdy kukuřičnou kaší, jindy bramborami. Za největší pikantnosti si účtovala smažené kuře. Tenkrát se prý měla dobře. Ale bez alkoholu to nešlo. Časem se dostala do klasické závislostní smyčky – začala dělat prostituci za alkohol, který potřebovala právě proto, aby zapomněla na to, že se živí prostitucí. Pak se zamilovala. Pořídila si pět dětí. A krátce nato jí manžel zemřel.„Onemocněl a umřel,“ řekla stroze. „Bůh to tak asi chtěl.“ Od té doby, co je vdova, už k prostituci nesklouzla. Ale přemýšlela o tom. Když se pohybujete v okolí, kde většina vašich kamarádek vážně uvažuje nad tím, že si bude přivydělávat sexem, začne vám to možná taky připadat jako možnost. A nejen to. Na ty peníze se rychle zvyká. Zvlášť když jsou kolem vás lidé, které jich mají víc než vy.A srovnávání se s ostatními je vlastně ta další věc, která mě na extrémní chudobě neustále překvapuje. Vmístech, kde lidé vůbec nepřijdou do kontaktu s bohatými lidmi, nikomu moc nedochází, že jsou na tom nějak špatně. Nemají srovnání.Jedna americká stařenka, která vyrostla v době velké hospodářské krize, mi před pár lety řekla něco, co si stále pamatuju: „Ano, byli jsme tenkrát strašlivě chudí. Ale nevěděli jsme o tom.“ Před několika lety prováděla jakási americká firma šetření, ve kterém zkoumali, jak dalece lidem záleží na tom, jak jsou movití. Ptali se jich, jestli by raději vydělávali padesát tisíc měsíčně, kdyby všichni v jejich okolí vydělávali dvacet pět tisíc. Nebo jestli by raději vydělávali sto tisíc, kdyby všichni v jejich okolí vydělávali dvě stě tisíc. Došli k překvapivému závěru. Valná většina lidí by raději vydělávala méně peněz, ale hlavně aby to bylo víc, než mají ti okolo.Jedna věc je být chudý. Druhá věc je připadat si chudý. A tak nějak to bylo i s Mamou Teefou. Nakonec tu půjčku dostala a koupila si šicí stroj. Když jsem u ní, v té její chýši stlučené z vlnitého plechu, konečně byla na přeslazeném keňském bílém čaji, byla šťastná, že můžu být svědkem toho, jak se má dobře. Jako švadlena najednou vydělávala v přepočtu skoro tři tisíce měsíčně. Na rozdíl od všech ostatních v Kibeře totiž měla zničehonic čaj na rozdávání.

Pokračovat na článek