445ZOBRAZENÍ

HISTORIE
Finsko má pestrou a zajímavou historii. Na začátku 12. století začaly snahy Švédska o připojení finského území, Švédové také do země přinesli křesťanství. V pozdějších letech o východní část bojovali se Švédy Rusové. Z četných šarvátek nakonec vyšlo vítězně Rusko, které si v roce 1809 připojilo prakticky celou zemi. Finsko mělo statut autonomního velkoknížectví s ruským carem jako oficiální hlavou státu. 

Po ruské revoluci v roce 1917 vyhlásili Finové nezávislost. Mnoho klidu si však neužili. V roce 1939 si začal Sovětský svaz nárokovat část finského území (Karélii). Když se jí Finové nehodlali vzdát, vyhlásila jim Sověti válku. Konflikt skončil v roce 1940 porážkou Finska, Karélie připadla Sovětskému svazu. V roce 1941 vtrhli do SSSR nacističtí vojáci. Finové této skutečnosti využili ve svůj prospěch a získali Karélii zpátky. Drželi ji až do roku 1944. 

Po roce 1945 byla Karélie na základě mírové smlouvy přidělena Sovětskému svazu, který získal i vojenskou základnu Porkkala. V následujících letech se vztahy mezi oběma státy normalizovali. V roce 1955 Sověti vojenskou základnu Porkkala opustili. Finsko se vydalo na cestu k prosperitě a dnes patří mezi nejbohatší státy Evropy. V roce 1995 bylo přijato do Evropské unie.

PODNEBÍ
Klimatické podmínky: Finsko je po Islandu druhou nejsevernější zemí na planetě. Navzdory tomu má celkem mírné podnebí, za které Finové vděčí Golfskému proudu a Baltickému moři. Léto je poměrně horké (pocit vedra umocňuje malá vlhkost vzduchu), jaro a podzim příjemné. Zato zima může být extrémně studená, zvláště na severu Finska, v Laponsku. 

První sníh se ve Finsku objevuje v listopadu a tání začíná až na konci března. Na severu však zima začíná už v říjnu a trvá do poloviny května. Během léta se v Laponsku vyskytují komáři, a to ve velmi hojném počtu. Proto je důležité vybavit se kvalitním repelentem. V Laponsku je podle Finského meteorologického institutu nejteplejším měsícem červenec. Nejnižší průměrná teplota v červenci je 9,6 °C, nejvyšší činí 20,1 °C. Pro zajímavost, nejvyšší naměřená teplota ve finském Laponsku byla 32,9 stupně Celsia a meteorologové ji naměřili 20. července 1970, avšak šlo skutečně o extrém. Naopak nejnižší naměřená teplota činila - 46,8 °C dne 28. ledna 1999. 

Zajímavým jevem jsou polární dny a noci. V severních oblastech v letní sezóně slunce vůbec nezapadá. Ani na jihu Finska se v létě úplně nesetmí. V noci je šero, které nenápadně přejde v ranní svítání. 

Aktuální předpověď počasí pro území Finska naleznete na internetové adrese www.weather.fi (stránky jsou i v angličtině). Pravidelně aktualizované údaje o stavu a sjízdnosti komunikací podává Finská správa silnic (www.tiehallinto.fi/eindex.htm). 

Nejlepší doba návštěvy: Finské turistické zdroje lákají k návštěvě Finska po celý rok, vždy si prý můžete v zemi najít něco krásného. To je určitě pravda, ale nejlepší dobou pro návštěvu je léto, tedy období od května do poloviny září. Kromě příjemného počasí, které doslova láká ke koupání a vodním radovánkám, uvidíte i půlnoční slunce, což je velmi atraktivní zážitek. Léto je nejlepší dobou i pro návštěvu Laponska. 

Krásné však může být i zimní Finsko, které je romanticky melancholické, což podtrhují velmi krátké dny. V lyžařských oblastech se můžete věnovat zimním sportům (lyžování je ideální po únoru, tedy v březnu a na začátku dubna, kdy panují skvělé lyžařské podmínky). V Laponsku je v zimních měsících možné jezdit na sněžných skútrech a hlavně, v zimě se vyhnete hejnům komárů, kteří dychtí po vaší krvi. 

Vhodné oblečení: Pokud míříte do letního Finska, postačí vám podobné oblečení, jaké nosíte u nás během teplého jara. Nezapomeňte však na nepromokavý oděv, protože ten budete určitě potřebovat. Při cestách do Laponska navíc přibalte kvalitní turistickou obuv a přípravky proti všudypřítomným komárům. 

V zimě se oblečte velmi teple (radíme nepodceňovat), tedy do kvalitních kalhot a zejména do nepromokavé bundy. Doporučujeme tlusté ponožky, čepici, šálu a rukavice. Součástí výbavy by měly být i sluneční brýle.

NEBEZPEČÍ

Charakteristika: Finsko, stejně jako ostatní skandinávské země, patří mezi nejbezpečnější státy v Evropě. Kriminalita je na nízké úrovni a policie funguje spolehlivě. Největším rizikem je proto drsná finská příroda. Na severu země v Laponsku nedoporučujeme pobyt ve volné přírodě (mimo turisticky značené cesty) bez kvalifikovaného průvodce. Rovněž není rozumné opouštět v tomto regionu hlavní silnice a vydávat se do neznáma.

Je třeba mít na paměti, že Finsko je relativně drahou zemí a i krátkodobý pobyt je finančně velmi náročný. Proto doporučujeme vybavit se přiměřeným množstvím finančních prostředků.

Drogová kriminalita: Za obzvláště hrubé porušení zákona je považováno pašování narkotik bez ohledu na to, zda jde o drogu měkkou nebo tvrdou. Trestné je nejen převážení, ale i užívání drog. Horní hranice trestu je 10 let odnětí svobody.

Zdravotní rizika: Při cestách je třeba počítat s chladnějším počasím (léto v našem smyslu slova trvá od počátku června do počátku srpna), se sněhem se můžete setkat i v květnu. Především při cestách za polární kruh je vhodné informovat se na aktuální povětrnostní situaci. V Laponsku je nutné kvalitní turistické vybavení (nepromokavá bunda, dobré kalhoty, pohorky nebo trekingové boty, sluneční brýle).

Při koupání nebo provozování vodních sportů doporučujeme nepřeceňovat vlastní síly. Rozumné je seznámit se před cestou s pravidly chování ve volné přírodě, abyste se vyvarovali případných zdravotních obtíží (bodnutí drobného hmyzu, kousnutí zmije apod.).

Určitým rizikem ve Finsku jsou světlé noci, kdy se přímé denní světlo mění v příšeří, které bývá nepříjemné zejména pro řidiče a klade zvýšené nároky na zrak. Cestovatelům, kteří nejsou zvyklí na pravidelné používání sauny, se nedoporučuje nárazové saunování, ačkoliv je to lákavá součást finské kultury.

 
ZDRAVOTNICTVÍ
Charakteristika: Finské zdravotnictví je na vysoké úrovni a zkušeného lékaře najdete nejen ve velkých městech, ale i v malých vesničkách. Mezi Českou republikou a Finskem však není uzavřena dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče, a proto by se všichni turisté měli na dobu cesty pojistit. 

Poplatky za ošetření jsou velmi vysoké. Například ošetření v městských poliklinikách přijde na 17 eur a denní hospitalizace v nemocnici stojí kolem 20 eur. Návštěva u zubního lékaře (tuto praxi vykonávají ve Finsku téměř výhradně soukromníci) může stát i 35 eur. 

Pokud se ocitnete v nouzi, můžete se dovolat pomoci na telefonním čísle 112 (v celém Finsku je volání zdarma). Všeobecné informace o finském zdravotnictví a nejbližším lékaři získáte na telefonním čísla 10023 (funguje non-stop). 

Léky a lékárny: Najdete je ve všech větších městech a často bývají otevřené dlouho do noci. Hlavní lékárna (finsky apteekki) v Helsinkách je otevřená non-stop a najdete ji na adrese Mannerheimintie 96, tel: 0203 20200. Personál lékáren obvykle mluví anglicky, a tak se snadno domluvíte.

OBCHODY A SLUŽBY
Obchody: Ve Finsku najdete tisíce supermarketů, obchodních domů, samoobsluh, obchůdků i úplně malých krámků. Ve všední dny mají otevřeno od 9 do 18 hodin a v sobotu do 15 hodin. Supermarkety zavírají až po 22 hodině a mají otevřeno i v neděli. 

V helsinské hlavní železniční stanici funguje obchodní středisko, které bylo otevřeno jako úplně první podzemní centrum v zemi. Jednotlivé obchody jsou otevřené od pondělí do soboty od 8 do 22 hodin, v neděli a o státních svátcích od 12 do 22 hodin. 

Suvenýry: Ve Finsku mají turisté na výběr z celé řady hezkých a tradičních suvenýrů. Známé jsou ruční práce finských řezbářů, klenotníků a keramiků. Koupit můžete i doplňky z kožešiny nebo foukané sklo. Skutečnou lahůdkou jsou ručně tkané houně ryijy. 

Vrácení daně: Cestovatelé mohou při odjezdu požádat o vrácení daně. Proplácení (na základě speciálního šeku vystaveného maloobchodníkem) probíhá na letištích v Helsinkách, Tampere, Turku, Mariehamn, Vaasa a Rovaniemi, na palubách trajektů lodních společností Viking Line, Silja Line, Polferries nebo Vaasaferries a na pozemních hraničních přechodech se Švédskem, Norskem a Ruskem. 

Poštovní služby: Finská pošta funguje naprosto spolehlivě. Jednotlivé poštovní úřady najdete v každém větším městě pod označením postitoimisto, k dispozici máte i hustou síť poštovních schránek. Pohlednice (postikorti) a poštovní známky (postimerkki) koupíte nejen na poštách, ale i v pouličních stáncích a trafikách. 

Telekomunikační služby:Jsou na perfektní úrovni. Telefonovat je možné z pošt i telefonních automatů, které jsou na každém rohu. Vhodné je telefonovat ve večerních hodinách, o státních svátcích a o víkendech, kdy je hovorné levnější. Chcete-li volat do ČR, kód je 00420 + číslo obce bez 0 + zvolené telefonní číslo. 

Internet: Elektronická média jsou ve Finsku na rychlém vzestupu a počet uživatelů internetu je ve Finsku jeden z nejvyšších na světě. Podle oficiálních průzkumů využívá internet velmi často přibližně čtvrtina obyvatel. Tomu odpovídá i počet internetových kaváren.

AKTIVITY
Charakteristika: Finsko je od základu velice kulturní zemí s bohatou historií a nudit se tady rozhodně nebudete. Kromě klasických kulturních aktivit (návštěva festivalů, koncertů, muzeí, galerií a dalších zařízení) se můžete věnovat turistice, sportu nebo se pobavit v četných barech a diskotékách. Finskou specialitou je sauna, kterou najdete v každém hotelu a domácnosti. 

Kultura: Zájem o kulturu je Finům vlastní, o čemž svědčí tisíce kin, divadel, muzeí, galerií či hudebních hal. Pokud plánujete návštěvu některého kulturního zařízení, navštivte internetové stránky www.kulttuuri.net. Najdete na nich přehled právě probíhajících akcí a desítky odkazů na internetové prezentace nejrůznějších kulturních institucí. 

Hudba: Ve Finsku je hudba velmi oblíbená a za posledních dvacet let zaznamenala obrovský rozmach. Prakticky každá knihovna má vlastní hudební oddělení, v každém městě pak najdete koncertní halu. Oblibě se těší koncerty klasické hudby a různé hudební festivaly, které bývají hojně navštěvované. Nutno dodat, že k zájmu o hudbu přispívají i místní rádia. 

Finsko je zemí symfonických orchestrů, jichž tu působí téměř tři desítky. Zdá se, že o kvalitní hudebníky nebude mít Finsko v nejbližších letech nouzi, protože v zemi působí sto hudebních institutů, které navštěvuje okolo 50 tisíc žáků. Nedá se však říci, že by Finové měli rádi pouze vážnou nebo folkovou hudbu. Kvalitní a ve světě dobře známé jsou i finské popové, rockové a metalové skupiny. Mezi nejznámější patří Waltari a Apocalyptica. Zvláštní místo pak zaujímá hudební formace Leningrad Cowboys. 

Bližší informace u finské hudební scéně včetně aktuálního programu najdete na internetových stránkách Finského hudebního informačního centra (www.fimic.fi). 

Divadla: Ve Finsku působí okolo 60 stálých divadel. Mezi nejznámější patří Národní divadlo (www.nationaltheatre.fi, stránky pouze ve finštině) a Švédské divadlo v Helsinkách (Svenska Teatern, www.svenskateatern.fi, stránky pouze ve finštině). Na divadelních prknech se přitom setkáte s díly klasiků i mladých umělců, kteří představují svá moderní díla. 

Muzea: Ve výčtu kulturních zařízení samozřejmě nemohou chybět muzea, jichž je ve Finsku bezpočet, respektive více než jeden tisíc. Každý rok je navštíví téměř šest milionů lidí. Bližší informace získáte na stránkách Finské asociace muzeí (www.museoliitto.fi). 

Balet, opera a film: Finský národní balet sídlí v metropoli Helsinkách. Roku 1997 oslavil 75 let existence. Během této dlouhé doby v něm působilo velmi málo cizinců. Tanec je ve Finsku velmi oblíbený, a to balet i různé formy moderního tance. Během letních měsíců se koná celá řada tanečních pořadů (festivalů, soutěží), které můžete navštívit. 

Finská národní opera sídlí rovněž v Helsinkách. Kompletní údaje o jejím programu i o dalších hudebních a tanečních akcích v zemi najdete na stránkách opery (www.operafin.fi). 

Také filmy se ve Finsku těší velké popularitě. V zemi fungují stovky kin, do kterých přichází zahraniční i tuzemské filmy. Chcete-li získat aktuální údaje o finském filmu, navštivte stránky Finské filmové nadace (www.ses.fi) nebo Finského filmového archivu (www.sea.fi). 

Slavnosti a festivaly: Ve Finsku jsou celkem běžné. Mezi nejznámější hudební festivaly patří Operní festival Savonlinna, Kaustinenský festival folkové hudby, Pori Jazz, Festival varhanní hudby v Lahti a Helsinský festival. Hudebních, divadelních a dalších festivalů se však během roku (a především v létě) koná několik desítek, a to po celém Finsku. Jejich kompletní přehled a informace, kde se konají, čím se vyznačují a jak dlouhou mají tradici, najdete na internetové adrese www.festivals.fi. 

Svátky a dny pracovního klidu: 1. leden - Nový rok, 6. leden - Epiphany, Velikonoční svátky, 1. květen - Vappu, první pátek po 18. červnu - svátek letního slunovratu (Juhannusaatto), sobota po svátku slunovratu - Den slunovratu (Juhannuspaiva), sobota po 30. říjnu - Svátek svatých, 6. prosinec - Den nezávislosti, 24. až 26. prosinec - Svátky vánoční. Dalším svátkem je Nanebevzetí, koná se 40 dnů po Velikonocích. 

Zábava: Najít ve Finsku zábavní podnik není nic těžkého. Pomineme-li celou řadu výborných restaurací a barů, můžete zamířit například do některého ze zábavních parků. Každá oblast má minimálně jeden a vyřádí se v něm děti i dospělí. 

Větší města jsou domovem diskoték a tanečních klubů. Při bujarém dovádění na parketu byste však neměli zapomínat na fakt, že ceny jsou ve Finsku přece jen o něco vyšší než u nás. 

Sauny: Jen velmi málo věcí je pro Finsko tak charakteristických jako sauny. A to i přesto, že sauny nejsou finským vynálezem. Zatímco u nás je vlastnictví sauny přepychem, pro Finy je samozřejmostí a nezbytnou součástí života. O tom nakonec svědčí i počet saun v zemi, vždyť se jich tu nachází neuvěřitelných 1,5 miliónu (jedna sauna tedy připadá přibližně na tři obyvatele Finska). 

Se saunou se ve Finsku setkáte prakticky na každém kroku. Je zcela nemyslitelné, aby hotel či jiné ubytovací zařízení nemělo vlastní saunu. Podrobné informace o tomto fenoménu najdete na adrese www.sauna.fi. 

Rybaření: Více než 180 tisíc jezer, četné řeky a dlouhé pobřeží přitahují každý rok milovníky rybaření. Zájemci o rybolov musí uhradit poplatek na týden nebo na rok. Dále potřebují povolení od majitele vodní plochy a platnou povolenku (platí se na týden nebo rok), která opravňuje k rybaření. 

Rybařit můžete na určených jezerech, řekách a na moři. Pokud jste vášnivými rybáři, zamiřte za lososy do Laponska, kde se navíc hojně vyskytují také pstruzi. V centrálním Finsku je zase velmi oblíbené pstruhové rybaření v peřejích. Místní rybáři jsou velmi vstřícní, takže se určitě nebojte zeptat na radu nebo na dobré místo. 

Pokud plánujete delší rybolov, můžete se ubytovat v síti rybářských chat, které jsou vybavené vším potřebným. Více informací získáte na www.lomarengas.fi. 

Vodní sporty: Oblíbeným sportem je plavení na jachtách, kanoích a kajacích. Finské pobřeží je dlouhé 1250 kilometrů a kromě moře je možné plout po tisících jezer. Kanoe a malé loďky si zapůjčíte v mnoha kempech a v každém přístavním městě. Kajaky, motorové čluny a jachty včetně vybavení si můžete půjčit u specializovaných společností. Pronájem většinou zahrnuje mapu nebo elektronické navigační zařízení a potřeby k táboření. Vodácká sezóna propuká na začátku června a končí přibližně v polovině září. 

Cyklistika: Krásná finská příroda je Mekkou milovníků jízdy na kolech. Existuje tu celá řada dobře značených stezek, na kterých se mohou kromě pěších turistů pohybovat i cyklisté. Stačí důkladně prostudovat mapu nebo se informovat v nejbližším info-centru. Nejdůležitější stezky vedou poblíž velkých měst a nevyhýbají se významným kulturním památkám. Na stezkách se obvykle nacházejí odpočinková místa vhodná k obědu nebo i k noclehu. Při delších výletech je vhodné zakoupit cyklistickou mapu. Vydávají se v měřítku 1:800 000 nebo 1:200 000. 

Pokud do Finska nevezete kolo, ale rádi byste si zajezdili, můžete si bicykl pronajmout. Kola pronajímají větší hotely, kempy i některé hostely. Další informace získáte od Cyklistické unie Finska: Suomen Pyöräilyunioni, Radiokatu 20, 00093 SLU, Helsinki, telefax +358-(0)9-278 6585. 

Pěší turistika: Finsko je pro pěší turistiku ideální. Zatímco severní části se chlubí rozlehlými planinami a čistými potoky, pro východní oblasti jsou typické zalesněné vrchy a husté lesy se stovkami roklí. Západní Finsko je kultivovaná nížina a v centrální oblasti je zase mnoho jezer. Jižní Finsko je nejhustěji obydlenou oblastí, přesto tu najdete zalesněné oblasti. Ať už zavítáte kamkoliv, všude najdete něco zajímavého. 

Finové jsou na přírodu velmi hrdí a přísně si ji chrání. Pěší turistiku doporučujeme provozovat jen na vyznačených trasách. Do některých oblastí je vstup zcela zakázán nebo je možné chodit výhradně po dřevěných můstcích. Mimo oficiální kempy lze rozdělat oheň pouze s povolením majitele pozemku. Kácení stromů je zakázáno, dřevo na otop najdete u turistických chat podél cesty. Motorová vozidla patří na veřejné silnice, jízda v off-roadech je možná jen s povolením majitele pozemku. Mapy jednotlivých tras a jiné důležité příručky si můžete objednat v centru map Karttakeskus, P. O. Box 85, 00521 Helsinki, tel. +358-(0)2044 5144, telefax 2044 5919, e-mail: info@karttakeskus.fi, www.karttakeskus.fi. 

Golf: Tento sport je ve Finsku velmi oblíbený. Funguje tu téměř sto golfových klubů a zhruba stejný počet golfových hřišť. Podrobné informace získáte na Finnish Golf Union, Radiokatu 20, 00240 Helsinki, tel. +358-(0)9-3481 2244, telefax 147 145 a http://golfpiste.com/kentat/index.asp?lang=en. 

Tenis: Finská tenisová asociace sdružuje téměř 240 klubů se 17 tisíci členy. Ve Finsku je 1500 venkovních kurtů a 450 kurtů v krytých halách. Tenisové kurty jsou navíc u mnoha hotelů. Další údaje získáte na adrese Finnish Tennis Association, Varikkotie 4, 00900 Helsinki, tel. + 358-(0)9-341 7130, telefax 323 1105. 

Zimní sporty: Finové tvrdí, že právě Finsko je kolébkou moderního lyžování. Ať je to pravda nebo ne, Finsko je rájem pro každého, kdo miluje dovádění na sněhu. Běh na lyžích může být dobrým způsobem k poznání přírody. Průvodci doporučují tento lyžařský program: Ráno začít relaxační jízdou po dobře značených trasách, které vedou sněžnými pláněmi i hlubokými lesy. Odpoledne lyžovat na skvěle udržovaných sjezdovkách a večer zamířit do sauny. 

Perná finská zima potěší milovníky sjezdového lyžování, snowboardingu, běžeckého lyžování a jízdy na sněžných skútrech. Pro fajnšmekry je připraven golf na sněhu. Pokud si potřebujete půjčit lyžařské vybavení, můžete do finských lyžařských středisek zamířit bez obav. Půjčovny jsou na každém rohu. Bližší informace o lyžování ve Finsku je možné získat na internetové adrese www.ski.fi.

ZAJÍMAVÁ MÍSTA
Helsinky
Hlavní město Finska se nachází ve Finském zálivu, má okolo 500 tisíc obyvatel a bylo založeno králem Gustavem Vasou jako obchodní centrum. Volnému přístupu po moři do Helsinek kdysi bránila pevnost Suomenlinna, která se rozkládá na několika ostrovech na jihu metropole. Dnes je Suomenlinna každoročně cílem tisíců turistů, kteří sem přijíždějí nejen kvůli pevnosti, ale i kvůli krásnému výhledu na moře. Posezení v místní restauraci je velmi příjemné. 

Helsinky patří mezi poměrně mladá města. Najít tu můžete mnoho moderních budov se zvláštní architekturou, ale i krásné staré stavby v různých architektonických stylech. Mezi nejrozšířenější patří neoklasicismus, funkcionalismus a neodmyslitelný národní romantismus. 

Opravdovým historickým centrem města je Senátní náměstí s katedrálou, ve které se dnes konají výstavy, přehlídky a koncerty. Na náměstí se také nachází socha cara Alexandra II. Impozantně působí velká budova parlamentu s řadou mohutných sloupů v průčelí. 

Místem, ze kterého můžete vidět Helsinky z ptačí perspektivy, je 72 metrů vysoká věž nedaleko olympijského stadionu, který byl postavem těsně před olympiádou v roce 1940. Z věže můžete pozorovat například budovu Finské opery, Prezidentský palác, Finské národní muzeum a hlavní nádraží. 

Další netradiční památkou Helsinek je Skalní chrám, jehož prostory jsou vytesané do tvrdé skály. V Sibeliově parku můžete najít zajímavě zpracovaný památník tohoto známého skladatele. Cílem turistů bývá i Uspenská katedrála, na které je patrný vliv staroruské architektury. 

V Helsinkách se nachází také řada nejrůznějších muzeí - například vojenské muzeum, muzeum zahraničního umění, sportovní muzeum nebo muzeum užitného umění. Ve městě se každoročně konají desítky nejrůznějších výstav, a to především v Design centru Finland, Umělecké výstavní hale nebo ve Veletržním středisku Helsinky. Pro chvíle klidu a oddychu můžete navštívit ostrov Seurassari, který je pro obyvatele metropole tím samým jako pro Pražany Štvanice. 

Maarianhamina
Nejznámější finské souostroví Ahvenanmaa (Alandy) tvoří celkem 6554 ostrovů, jejichž celková rozloha je 1505 km2 a obývá je 25 tisíc obyvatel. Většina z nich žije na největším ostrově, který se nazývá Maarianhamina. 

Hlavním příjmem obyvatel je rybolov, lodní doprava a zemědělství. V poslední době získává na důležitosti cestovní ruch, protože Alandy jsou významným rekreačním centrem nejen pro Finy, ale i pro turisty ze sousedního Švédska, z něhož se na ostrovy dostanete přímým trajektovým spojením. Švédové také byli původními majiteli ostrovů, které později přešly do držení Ruska. Součástí Finska jsou od roku 1917. 

Správní město Aland se jmenuje stejně jako největší ostrov, tedy Maarianhamina. Bylo založeno v 19. století a z místních zajímavostí stojí za zmínku zejména Alandské muzeum, které je vlastně komplexem několika expozic. Skládá se z muzea lodi Pommern a Alandského námořního muzea. Kromě výstav s námořní tématikou tu můžete nalézt i archeologické vykopávky. Při prohlídce města nezapomeňte na radnici, parlament a kostel St. Goran s jedinečnými mozaikami a malbami na sklech. 

Mezi další známé ostrovy patří Sund. Dominantou tohoto ostrova je středověký hrad Kastelholm z 13. století. Zajímavá je i zřícenina pevnosti, dnes muzeum. Z dalších ostrovů stojí za návštěvu ostrov Saltvik s rozsáhlým pohřebištěm Vikingů a ostrov Finstrom s kostelem St. Mikaela, který je významnou architektonickou památkou Finska. 

Oulu
Město bylo založeno švédským králem Karlem IX. ve výhodné poloze, v ústí stejnojmenné řeky. Oulu se brzy stalo centrem kraje, rozvíjela se tu řemesla a obchod. V 19. století však vyhořelo a všechny historické památky musely být postaveny znovu. 

Výjimkou není ani katedrála (Tuomiokirkko) s cenným oltářním obrazem a bronzovou bustou F. M. Frazéna. Expozici dobových dokumentů o rozvoji mořeplavectví najdete v Krajském muzeu severovýchodní části Finska. Přírodní a geologické sbírky jsou naopak v Uměleckém muzeu. A pokud zavítáte na ostrov Turkansaari, uchvátí vás ojedinělý skanzen. 

Ravaniemi
Hlavní město Laponska se nachází na polárním kruhu, má necelých 60 tisíc obyvatel a někdy je nazýváno Bránou do Laponska. V dávných dobách se ve městě často konaly velké trhy, koncem 2. světové bylo zcela zničeno ustupujícím Německem. 

K zajímavostem Ravaniemi patří hlavně Laponské krajské muzeum, Laponské lovecké muzeum, Národopisné muzeum a Muzeum nerostů a ptactva. Nedaleko luteránského kostela je pomník původního církevního svatostánku, který padl za oběť nacistickému řádění během druhé světové války. Lidským obětem této války je věnován také pomník nedaleko kostela. 

Tampere
Je druhým největším městem Finska, rozkládá se po obou březích řeky Tammerkoski a má okolo 190 tisíc obyvatel. Tampere bylo založeno ve druhé polovině 18. století králem Gustavem Vasou. Význam města v minulých dobách byl dán především zdejším textilním průmyslem. 

Z důležitých památek města můžeme jmenovat například Dóm s hodnotnými stropními freskami postavený na počátku 20. století, Alexandrův kostel nebo kostel Kaleva, který stojí na skalnatém pahorku a má zajímavý půdorys ryby. 

Ortodoxní kostel Alexandra Něvského je známý nejen díky novobyzantskému stylu, ve kterém byl postaven, ale také kvůli věži s devíti zvony. Právě tady visí i největší zvon Finska, který váží neuvěřitelných 4,8 tuny. 

Mezi další zajímavosti města patří Krajské muzeum s ukázkami ručních prací a gobelínů. Starou podobu Tampere najdete ve čtvrti Amury, kde stojí původní dřevěné domy. A pokud snad patříte mezi obdivovatele Lenina, můžete zavítat do Leninova muzea, které dokonale mapuje jeho pobyt ve Finsku. 

Turku
Moderní město se rozkládá po obou březích řeky Aury, má okolo 160 tisíc obyvatelů a i dnes je velmi důležitým přístavem. Je také významným centrem politického, kulturního a společenského života Finska. 

Doklady o existenci města se datují už do doby Vikingů. Ve středověku, kdy bylo Turku centrem křesťanství, vyrostl na západní straně města mohutný hrad. Dnes je jedním ze symbolem Turku a v jeho útrobách se ukrývá muzeum historie. 

Kroky cestovatelů často míří k Dómu ve středověkém stylu s nástěnnými malbami. Doklady o stavbě této budovy můžete nalézt v Církevním muzeu. Mezi další významná muzea patří Muzeum rukodělných prací, Umělecké muzeum, Muzeum lékárnictví či Sibeliovo muzeum. K léčbě pohybového ústrojí slouží moderní lázeňská budova.