274ZOBRAZENÍ

HISTORIE
Prvním historickým útvarem na území tohoto východoevropského státu bylo knížectví Moldávie, které si v 16. století přisvojila Osmanská říše. V jejím držení bylo Moldavsko celá dvě staletí. Po rusko-tureckých válkách připadla země v letech 1791 - 1812 k Rusku (západní břeh Dněstru jako tzv. Besarábie). V roce 1918 se Besarábie stala součástí Rumunska, zatímco na východním břehu Dněstru byla vyhlášena Moldavská ASSR v rámci Ukrajiny. 

Sovětský svaz se zapsal do historie Moldavska ještě několikrát. V roce 1940 si přivlastnil do té doby rumunskou Besarábii a území rozdělil mezi Ukrajinu a Moldavskou SSSR. Rumunsko reagovalo násilným obsazením celého Moldavska během válečných let. Na konci druhé světové války bylo Moldavsko definitivně přičleněno k Sovětskému svazu. Po rozpadu sovětské velmoci v roce 1991 vyhlásilo Moldavsko nezávislost. V pozdějších letech se jeho obyvatelé jednoznačně zřekli možnosti spojit se s Rumunskem.

PODNEBÍ
Klimatické podmínky: V Moldavsku vládne kontinentální klima, pro které je typické dlouhé a horké léto, relativně teplý podzim, krátká mírná zima s teplotami kolem bodu mrazu a jaro, během něhož se rychle střídají teploty. Průměrná roční teplota se pohybuje od 7,5 do 10 °C. Nejteplejšími měsíci v roce jsou červen, červenec a srpen, kdy je také nejvyšší počet slunečních hodin ve dne (počet hodin slunečního svitu za rok činí 2060 až 2330). V srpnu mohou teploty vystoupat až na 36 °C, ale většinou je kolem 25 °C. Dešťové srážky jsou mírné a nepravidelné, průměrný roční počet je 370 až 560 milimetrů za rok. Aktuální předpověď počasí na pět dní dopředu najdete na internetové adrese http://md.orientation.com/en/weather/celsius/home.html. 

Nejlepší doba návštěvy: Pro poznávání země jsou nejvhodnější jarní a podzimní měsíce, kdy je příjemné počasí, ale už vás nepotrápí přílišná vedra a sucho. Ideální dobou jsou tedy měsíce duben, květen, září a říjen. Nejvíce turistů přijíždí do Moldavska v červenci a srpnu, což však neznamená, že byste se s nimi v tuto dobu setkávali na každém rohu. Moldavsko totiž nepatří mezi turistické destinace číslo jedna. V zemi není ani tolik kulturních příležitostí jako v jiných zemích. Proto turisté často kombinují návštěvu Moldavska s cestou do sousedního Rumunska.

NEBEZPEČÍ
Charakteristika: Moldavsko není příliš bezpečnou zemí. Je třeba počítat s tím, že zahraniční turisté jsou častým terčem kapsářů a zlodějů, kteří pasou po dokladech, osobních předmětech, penězích a také osobních automobilech, pokud se jedná o motorizovaného cestovatele. 

Velmi nebezpečným místem je neuznaná Podněsterská republika severovýchodně od hlavního města Kišiněva. Špatná ekonomická situace, všudypřítomné vojenské hlídky a další ozbrojené složky včetně organizovaných kriminálních skupin jsou příčinou velké chudoby a zločinnosti. Návštěva této lokality se proto důrazně nedoporučuje. 

Při cestování vlastním vozidlem doporučujeme maximální opatrnost vzhledem k technickému stavu komunikací. Proto je vhodnější raději cestovat ve dne. Velmi nebezpečné je parkovat na odlehlých nebo osamělých místech. Upozorňujeme na to, že vzhledem ke složité hospodářské situaci v Moldavsku je možné narazit na nedostatek pohonných hmot. Důrazně varujeme před nocováním pod širým nebem. Jakákoliv operace s drogou je samozřejmě přísně trestána.

 
ZDRAVOTNICTVÍ
Charakteristika zdravotnictví: Lékařská péče a vybavení je na velmi nízké úrovni, a to ve městech i na vesnicích, kde prakticky neexistuje. Vzhledem ke složité ekonomické situaci v zemi byla omezena činnost řady zdravotnických zařízení. Platí rovněž zásada omezit se jen na nejnutnější ošetření. Pokud budete potřebovat pomoc, snažte se dostat do Kišiněva, kde funguje přijatelná nemocnice. Čeští turisté si musí hradit veškeré zdravotnické ošetření a léky. Proto je zde velice důležité kvalitní cestovní pojištění. 

Léky a lékárny: V Moldavsku nečekejte lékárnu na každém rohu, nicméně ve větších městech ji najdete. Nejsou zásobovány tak kvalitně jako ve vyvinutějších evropských zemích. Sortiment tvoří z velké části léky ruských výrobců. Některé lékárny se potýkají s nedostatkem určitých medikamentů i personálu, který by dokázal komunikovat v některém ze světových jazyků. Proto doporučujeme dobrou průpravu na cestu, co se potřebných léků týká. 

Další rady: Nedoporučujeme pít vodu z kohoutku. Konzumujte jen vodu balenou nebo převařenou. Běžným problémem jsou cestovatelské průjmy, které ale většinou rychle odezní. V zemi se vyskytuje vzteklina, ale možnost setkání s nakaženým zvířetem naštěstí není velká. Při cestách do přírody pozor na klíšťata, vhodné je očkování proti klíšťové encefalitidě. Někdy je také doporučováno očkování proti žloutence typu A i B a tyfu.

OBCHODY A SLUŽBY
Obchody: Malých i velkých obchodů je v Moldavsku přiměřené množství. Výběr zboží však není tak široký jako v České republice. Malé vesnice jsou zásobeny prakticky jen základním zbožím, pro zbytek je zapotřebí cestovat do nejbližšího města. Cenová hladina obchodů je o něco nižší než u nás. Otevírací hodiny obchodů jsou většinou ve všední dny od 9 do 17 hodin. Obchody s potravinami a velké supermarkety mají otevřeno ve všední dny od 8 do 20 hodin. 

Telefony: Telefonní služby fungují v Moldavsku poměrně dobře. Jejich provozovatelem je společnost Moldtelecom. Telefonovat lze z pošt, hotelů i veřejných telefonních automatů, které fungují na magnetické karty. Ty zakoupíte v pobočkách Moldtelecomu, v hotelových recepcích, na poštách a v novinových stáncích. Pro mezinárodní hovor je nutné nejdříve zvolit 8 nebo 10 a vyčkat na tón. Poté už stačí jen zvolit kód země a samotné telefonní číslo volané stanice. 

Noviny: Zahraniční noviny a časopisy jsou k dostání v moderních supermarketech, často jsou ale velice staré a neaktuální. Anglicky psané moldavské noviny se jmenují The Welcome, jde o čtrnáctidenník. Z cizojazyčných tiskovin je k dostání také několik periodik v rumunštině a ruštině. 

Foto-video: Na hlavních ulicích moldavské metropole i na dalších rušných místech velkých měst je běžně k dostání nejnutnější foto a video vybavení. Mezi známé prodejny (fotolaby) patří UNIC, Gemini, Green Hills a Fidesco. Zvláštností v Moldavsku je průběh samotného vyvolávání fotografií. Nejdříve je totiž vyvolán negativ. Pak se zákazník podívá na negativy a určí, z jakých políček chce udělat fotografie. Až pak se dočká kýžených snímků. Vyvolávání celých filmů není tak běžné. Nutno dodat, že fotografické služby i materiál jsou v Moldavsku poměrně drahé. 

Suvenýry: Moldavsko produkuje řadu zboží, které se těší velkému zájmu také za hranicemi. Mezi takový sortiment, který je oblíbený jako suvenýry, patří ručně vyráběné vlněné pokrývky, foukané sklo, nádherné řezbářské práce, malovaná keramika, národní kroje, ručně malované krabičky, panenky a skvostné malby místních umělců. 

Elektřina: 220 voltů, 50 Hz.

AKTIVITY
Kultura: Kulturní i společenský život Moldavska se soustřeďuje v metropoli Kišiněv. Operní a baletní divadlo se nachází v samém centru města a těší se velké oblibě. Dalším místem, kam zamířit za kvalitní hudbou, je Varhanní sál, ve kterém se konají jedinečné klavírní a varhanní koncerty nejrůznějších hudebních seskupení včetně zahraničních hostů. Populární je i místní Filharmonický orchestr. 

Mezi významné stánky kultury patří také tato divadla: Satiricus, Luceafarul, Eugen Ionescu a Národní divadlo M. Eminescu. Jejich návštěvu však doporučujeme pouze těm, kteří rozumějí rumunštině. Za zábavou lze zamířit i do kišiněvského divadla, které hostí místní i zahraniční divadelní soubory (například soubory čínské a ruské). Návštěva moldavských muzeí je jednou z nejlepších možností jak poznat Moldavsko včetně jeho obyvatel, zvyklostí a tradic. Mezi nejpopulárnější a nejhodnotnější muzea patří Muzeum historie, Národní umělecké muzeum, Národní etnografické přírodně historické muzeum a také velice poučné Puškinovo muzeum. Místem, kam lze zamířit za hodnotným uměleckým zážitkem, je i Výstavní hala Národního uměleckého muzea. Otevírací doby muzeí jsou různé, ale většinou je otevřeno denně mimo pondělí od 10 do 17 hodin. 

Svátky a dny pracovního klidu: 1. leden, 7. a 8. leden. 1. březen, 8. březen, Velikonoce, 27. duben, 1. květen, 9. květen, 31. srpen. 

Zábava: Moldavsko ani jeho metropole Kišiněv nenabízí tolik možností k večerním a nočním radovánkám jako jiné evropské země a města. To ale neznamená, že byste se tu museli nudit. Pokud vás omrzí posedávání v restauracích nebo kavárnách při sklence skvělého vína, můžete zajít do kina, na diskotéku nebo třeba do nočního klubu. To ale platí jen v případě metropole Kišiněv a některých dalších velkých měst. Jinde se budete muset spokojit s krásami přírody a malými vesnickými hospůdkami. 

Sport: O sportovní aktivity, které by se daly označit jako turistické, je v Moldavsku nouze, a to zřejmě kvůli nedostatku turistů samotných. Hrstka nezávislých cestovatelů se toulá krásnou přírodou, největší počet turistů však do země míří za zcela jinou aktivitou - za popíjením vína. Oblíbeným sportem je kopaná a také košíková, které se těší i velkému zájmu diváků. Fotbal je zálibou snad každého malého kluka.

ZAJÍMAVÁ MÍSTA
Capriana
Miniaturní vesnička, v níž to dýchá klidem a pohodou. Právě tady stojí prastarý klášter, dodnes sídlo pravoslavných mnichů. Na břehu věčně modrého jezera je komplex tří podob, protože všechny tři části kláštera, který jen zázrakem přežil hrůzy války i sovětské plánování, byly postaveny v jiném století. Nejstarší kostel Přijetí Panny pochází ze 14. století, kostel sv. Mikuláše z 19. století a kostel sv. Jiří z 20. století. Téměř padesát božích sluhů o celý areál pečuje, aby tak vzdali hold svému pánovi. Také v samotné vesničce Capriana jakoby se svět a čas nenávratně zastavil. V malebných domcích se stále žije tak jako před lety. 

Comrat
Správní středisko autonomní republiky Gagauzie v jižním Moldavsku, známé především díky turecky mluvící křesťanské menšině. Její muslimští předci odtud utekli během rusko-turecké války v 18. století. Cena za návrat do tohoto regionu byla přechod na křesťanství. Comrat je jedním z nejdůležitějších univerzitních měst Moldavska. Roku 1990 byl ale místem krvavých srážek mezi moldavskou armádou a gagauzskými nacionalisty během ustanovení nezávislosti této autonomní republiky. 

Kišiněv
Věčně zelená metropole Moldavska má světlou i ponurou historii. Kišiněv na obou březích řeky Byk byl založen na konci středověku pod jménem Kišnovrzar. Postupem let se rozrůstal a sílil na významu, ale už ve druhé polovině 17. století sem vtrhly hordy tatarských válečníků a z pyšného města nezbyl na kameni kámen. Téměř sedmdesát let trvalo, než se do Kišiněva vrátil život, kultura a hlavně obchodníci. Na začátku 19. století byl Kišiněv připojen k Rusku, klesl počet jeho obyvatel, ale město začalo kupodivu prosperovat. V této době tu pobýval také básník Alexandr Sergejevič Puškin, který v Kišiněvu napsal několik významných děl. V roce 1873 se město stalo metropolí nové gubernie Besarábie, během 1. světové války ho ale obsadila rumunská vojska. Ve druhém světovém konfliktu okupovali Kišiněv nacističtí vojáci, na konci války byl zpustošen v bojích se sovětskou Rudou armádou. Poslední dramatické události zažil Kišiněv po rozpadu Sovětského svazu, když se tu uskutečnila řada úspěšných demonstrací za nezávislost Moldavska. 

Dnešní Kišiněv je příjemné město. Jeho centrem je náměstí Vítězství, na němž se nachází krásná katedrála se zvonicí z 19. století a řada výstavních domů. Na Nádražním náměstí mají své místo moderní administrativní budovy, nedaleko je pomník Puškina. Mezi další významné památky patří Mazarakijevský kostel, Městská brána nebo Vítězný oblouk. Kroky unavených cestovatelů míří také do botanické zahrady nebo k sirnému prameni Burkut. 

V okolí Kišiněva se nacházejí proslulé vinné sklepy Moldavska, do nichž se však dnes dostanete spíše s organizovanými turistickými agenturami než individuálně. Vyhlášená vinná místa najdete především ve městečku Strašeni, jehož okolí je proslavené bílým vínem a v dobách Sovětského svazu bylo největším exportérem chladivého moku v celé zemi. Také v dřívějších dobách bylo zdejší víno proslulé, jedna z jeho odrůd se pravidelně ocitala na stolech těch nejvybíravějších carů, kteří kdy Rusku vládli. Prakticky na každém svahu proto najdete rozsáhlé vinice, o které vinaři pečují s nebývalou láskou a péčí. 

Druhou významnou vinařskou lokalitou je Cričova, proslavená hustou spletí podzemních sklepů, uliček a kasemat. Pokud budete chtít ochutnat jednu láhev každých sto metrů vinných sklepů, určitě to nepřežijete a upijete se k smrti, protože vinné sudy tu jsou narovnány na úctyhodné délce šedesáti kilometrů. Není třeba dodávat, že bezpečnější popíjení je možné spíše v desítkách vinárniček, které jsou po okolí rozeseté jako zrnka máku na bábovce. Návštěvu obou lokalit je možné zajistit v Kišiněvě, kde vám objednají menší autobus a uspořádají okružní jízdu, samozřejmě spojenou s příjemnou ochutnávkou. 

Orhei
Starobylé město je plné pozůstatků starověkých civilizací. Je až záhadné, jak mohly jednotlivé památky přežít ničivý zub času i závist pozdějších civilizací. Už pouhá procházka mystickým městem vás alespoň na okamžik vrátí zpět do dávné minulosti, kdy se ulicemi proháněly děti chudých řemeslníků, ale v rozkvetlých zahradách se učily děti boháčů. Kdy se obyčejní lidé dřeli, ale stěží uživili rodinu, kdy panovníci vkládali obrovské peníze do luxusních zdobených sídel a paláců. Ve zbytcích této středověké vesničky můžete vidět části mešit, dvě mauzolea, stanice obchodníků a karavan, lázeňské domy i typicky moldavské stavby včetně klasického moldavského domu. Vstupné je poměrně příznivé. 

Zbytek komplexu městečka zahrnuje starobylou tvrz, postavenou neúnavnými staviteli už ve 14. století a zničenou stejně neúnavnými Tatary o sto let později. K dalším z pozoruhodných míst patří starodávný klášter ve vápencové skále. Za zmínku stojí i poustevna, která ve 13. století sloužila chudým mnichům v jejich službě Bohu. Ve válečných dobách, kdy byla každá místnost potřeba, ji však využívali i ostatní obyvatelé okolí, a to jako dokonalý úkryt. Poustevna je vlastně jedním velkým bludištěm, které tvoří spleť kamenných chodeb, do nichž dopadá světlo jen úzkými pravoúhlými dveřmi vytesanými ve skále. 

Tiraspol
Hlavní město samozvané Podněsterské republiky, která vyhlásila samostatnost v roce 1991, ale zatím se jí nepodařilo získat uznání. Není divu, že je Podněstří trnem v oku moldavské vládě. Dnešní podoba Tiraspolu i samostatné Podněsterské republiky je velmi zvláštní. Na každém rohu stojí po zuby ozbrojení vojáci, ulice blokují betonové kvádry, zpod maskovacích sítí jsou vidět hlavně tanků. Všude je patrný stesk po Sovětském svazu, dokonce i vlajka Podněsterské republiky připomíná doby totality. Na domech zase visí bývalé sovětské symboly. Památky tu jsou sice půvabné, ale zpustošené občanskou válkou a neustálými roztržkami. 

Hlavní slovo v Tiraspolu a vlastně v celé Podněsterské republice má klika kolem jednoho ze zdejších podnikatelů, jemuž tady patří vše od drobných trafik až po fotbalový klub. Obyčejným lidem se ale příliš dobře nevede, což je živnou půdou pro snahu o obnovení socialismu, který jim zaručil alespoň základní životní jistoty. V Podněsterské republice panuje nekontrolovatelná inflace, mzdy nejsou vypláceny a oblast se stále více zadlužuje. Cestovatele tu nečeká nic dobrého, proto je lepší se této oblasti vyhnout.