60ZOBRAZENÍ

HISTORIE
Bratrské národy - Češi, Moraváci a Slováci - mají velmi podobnou historii. První Slované se na území dnešního Slovenska usídlili v 6. století. Přibližně o dvě staletí později se jednotlivé slovanské kmeny sjednotily a vzniklo tzv. Nitranské knížectví, které bylo v první polovině 9. století připojeno k Velkomoravské říši. 

Po jejím rozpadu se o slovenské území začaly vážně zajímat sousední státy (Čechy, Polsko i Uhry), až se Slovensko stalo součástí Uherského království. V roce 1526 bylo včleněno do habsburské monarchie jako součást Uher. V roce 1867 zažila monarchie přerod v Rakousko-Uhersko, což se dotklo i Slovenska, které bylo vyhlášeno součástí tzv. Zalitavska. 

V roce 1918, po první světové válce, se Rakousko-Uhersko rozpadlo a porobené národy získaly samostatnost. Slovensko, Čechy, Morava, Slezsko a Podkarpatská Rus vytvořily nezávislý stát, Československou republiku. 

Od roku 1938 bylo Slovensko autonomní součástí okleštěné Česko-Slovenské republiky. Některé oblasti jižního Slovenska byly navíc přičleněny k Maďarsku. V roce 1939 vznikl na území Slovenska samostatný prohitlerovský stát. Po boku nacistického Německa bojovalo Slovensko proti Polsku a SSSR. Jen díky Slovenskému národnímu povstání a zájmu zařadit se znovu po bok Čech a Moravy nebylo zařazeno mezi poražené státy, a tak v roce 1945 vznikla nová Československá republika, tentokráte už bez Zakarpatské Ukrajiny. 

V roce 1947 a 1948 se k moci dostali komunisté, jejichž vláda skončila až v roce 1989. Po krátké existenci České a Slovenské Federativní republiky došlo 1. ledna 1993 k rozdělení země na Českou republiku a Slovenskou republiku a Slovensko nastoupilo cestu samostatnosti.

PODNEBÍ
Klimatické podmínky: Na Slovensku vládne podobné kontinentální klima jako u nás, jen tu jsou znát větší extrémy - léta jsou teplejší a zimy mrazivější. Nejvyšší teploty panují v nížinách (vůbec nejteplejší je Podunajská nížina), zato hory a především Tatry dokáží být velmi ledové. Průměrná denní teplota v zimě činí minus 2 °C a nejstudenějším měsícem je leden. V létě se průměrná denní teplota pohybuje kolem 21 °C a nejvýše se rtuť teploměru vyšplhá v červenci a srpnu. Podrobnosti o počasí včetně předpovědí naleznete na stránkách Slovenského hydrometeorologického ústavu (www.shmu.sk). 

Nejlepší doba návštěvy: Dobu své návštěvy načasujte podle toho, zda jedete do Slovenska za poznáváním, turistikou a nebo zimními radovánkami, pro které zde existují ideální podmínky. Pro turistiku jsou ideální jarní a podzimní měsíce, kdy teploty přejí dlouhým výšlapům. Pro relaxační dovolenou někde u vody je ideální léto a pokud se na Slovensku chystáte lyžovat, nemůžeme vám doporučit jiné měsíce než zimní. I když v nejvýše položených místech se sníh drží i 130 dnů v roce!

NEBEZPEČÍ
Charakteristika: Bezpečnostní situace na Slovensku je na obdobné úrovni jako v České republice. Podmínky pro turistický ruch jsou dobré. Návštěvníkům hrozí většinou jen drobné krádeže. Proto doporučujeme dodržovat standardní bezpečnostní opatření - neukazovat hotovost na veřejnosti, nenosit cennosti viditelně na těle a dávat pozor na osobní věci. 

Drogová kriminalita: Dovoz omamné látky, psychotropní látky, jedů a prekurzorů, a to i pro osobní potřebu, je trestný. Ten, kdo bez povolení vyrobí, doveze, vyveze, proveze, jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed či prekurzor, bude potrestán odnětím svobody až na 3 léta nebo peněžitým trestem. Trestní sazba se zvyšuje při přitěžujících okolnostech. 

Trestu odnětí svobody na 8 až 15 let se vystavuje ten, kdo výše uvedeným trestným činem způsobí těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt, nebo spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Šíření toxikomanie je trestáno odnětím svobody až na 2 roky, zákazem činnosti nebo peněžitým trestem a v případě, že toxikomanie je šířena vůči osobě mladší 18 let, odnětím svobody na 6 měsíců až 5 let.

ZDRAVOTNICTVÍ
Charakteristika zdravotnictví: Slovenské zdravotnictví je na přibližně stejné úrovni jako zdravotnictví v České republice. Zdravotnická zařízení jsou tedy stejně vybavená, personál obdobně zkušený. Mezi Českou republikou a Slovenskem je uzavřeno několik zdravotnických smluv, které předpokládají, že první pomoc (pro akutní případy, náhlé onemocnění nebo úraz) by měl turista z České republiky obdržet bezplatně. Následnou zdravotní péči poskytnutou svým pojištěncům na území druhého státu hradí pojišťovna, u níž je občan pojištěn, pokud s takovou úhradou vyslovila předem souhlas. Léčiva a prostředky zdravotnické techniky hradí zdravotní pojišťovna v rozsahu stanoveném právními předpisy státu, jehož je občan pojištěncem. Nezbytnou dopravu nemocných (včetně letecké záchranné služby) při poskytování zdravotní péče na území druhého státu hradí zdravotní pojišťovna, jestliže podle vyjádření ošetřujícího lékaře to nezbytně vyžaduje zdravotní stav občana. V praxi to znamená, že turista z České republiky by měl zdarma obdržet nejen nejnutnější ošetření, ale i další léčení včetně hospitalizace a různých transportů. Přesto by se měli turisté připojistit, nebo si alespoň u svého pojišťovacího ústavu zjistit dosah pojistných služeb. Zároveň by turisté měli mít u sebe průkaz své zdravotní pojišťovny, eventuelně doklad o připojištění. Podrobnosti o slovenském zdravotnictví jsou na stránkách ministerstva zdravotnictví (www.health.gov.sk). 

Léky a lékárny: Dobře vybavených lékáren je na území Slovenské republiky dostatek. Jejich počet odpovídá počtu lékáren v České republice. Slovenské lékárny mají obvykle otevřeno ve všední dny od 7.30 do 17 hodin, ale běžně narazíte na lékárny s prodlouženou provozní dobou nebo dokonce na lékárny s nonstop službou. 

Ostatní rady: Není povinné žádné očkování. Voda z vodovodu je pitná, nedoporučujeme ale konzumaci vody ze slovenské přírody (prameny, potoky atd.), i když vypadá křišťálově čistá. Potraviny jsou zdravotně nezávadné. Stejně jako v České republice hrozí možnost klíšťové encefalitidy, proto doporučujeme kvalitní ochranu. Ve Vysokých Tatrách není rozumné podceňovat záludnost hor - při túrách sledujte předpověď počasí a vyrážejte pouze do terénu, který znáte a odpovídá vašim fyzickým schopnostem.

OBCHODY A SLUŽBY
Obchody: Slovenské obchody jsou dobře zásobené a koupíte v nich prakticky cokoliv. Pokud vás popadne touha nakupovat, můžete zamířit do malých soukromých obchodů, nákupních center v srdci slovenských měst i do supermarketů, které v posledních letech vyrostly na okrajích všech větších měst. Obvykle je otevřeno ve všední dny od 9 od 18 hodin, v sobotu od 8 do 12 hodin. Velké obchodní domy mají většinou ve čtvrtek otevřeno déle, mnohdy až do 22 hodin. Ve městech není problém narazit na velké obchody otevřené i v neděli. Stejně jako v České republice je i na Slovensku hustá síť večerek (Večierek), které jsou otevřené sedm dní v týdnu dlouho do noci, ale prodávají většinou pouze potraviny. 

Poštovní a telekomunikační služby: Poštovní služby provozuje společnost Slovenská pošta (www.slposta.sk). Na poštu narazíte v každém větším městě, ve vesnicích bývají pouze poštovní schránky. Poštovní úřady jsou obvykle otevřené ve všední dny od 8 do 17 hodin. Telekomunikační služby jsou na dobré úrovni. Společnost Slovenské telekomunikace (www.telecom.sk).provozují hustou síť veřejných automatů, které fungují na mince i na telefonní karty. Telefonní seznam Slovenských telekomunikací najdete na adrese www.zoznamst.sk. Bez problémů můžete využívat mobilní telefony, telekomunikaci provozují společnosti Eurotel (www.eurotel.sk) a Globtel (www.globtel.sk). Podrobnosti o poštovních a telekomunikačních službách najdete na stránkách slovenského ministerstva dopravy, pošt a telekomunikací (www.telecom.gov.sk). 

Suvenýry: Slovenští řemeslníci byli vždy vyhlášení svou fortelností, a tak mezi nejtradičnější suvenýry ze Slovenska patří hlavně různé rukodělné výrobky. Krásné jsou například předměty z keramiky, dřevořezby, výrobky z kovu, ale i tradiční oblečení, šperky a výrobky ze skla. Typickými suvenýry jsou kroje. 

Elektřina: 220 voltů, 50 Hz.

AKTIVITY
Kultura: Slovensko je zemí s bohatou kulturou, významnými umělci a úchvatnými architektonickými památkami. Najdete tu fantastické církevní stavby, mohutné pevnosti středověkých hradních pánů, honosná zámecká a palácová sídla, desítky muzeí, skanzeny a četné městské památkové rezervace, například v Banské Bystrici, Kremnici, Trenčíně nebo Nitře. Za zmínku samozřejmě stojí i mnohé kulturní svatostánky, třeba divadla. Nejznámější divadelní scénou je Slovenské národní divadlo (www.snd.sk), ve kterém působil i nejslavnější slovenský tenorista konce století Peter Dvorský. Významná je také Nová scéna v Bratislavě (www.nova-scena.sk), ve které můžete shlédnout celou řadu úžasných představení. A pokud vás zajímá, jaký je aktuální program slovenských divadel, navštivte internetovou adresu www.divadlo.sk. Příjemný kulturní zážitek na vás čeká i ve Státní opeře (www.stateopera.sk), Slovenské filharmonii v Bratislavě (www.filharm.sk) a Státní filharmonii Košice (www.sfk.sk). Podrobnosti o slovenské kultuře v kostce najdete na stránkách slovenského ministerstva kultury (www.culture.gov.sk). 

Slovensko je rovněž zemí muzeí a galerií. Vzácné sbírky jsou soustředěné především ve Slovenské národní galerii (www.sng.sk), ale na galerii narazíte prakticky v každém větším městě, od Banské Bystrice, kde je Státní galerie, až po Dolný Kubín, kde můžete navštívit Oravskou galerii. Rovněž slovenská muzea stojí za vidění. Stačí zmínit Slovenské národní muzeum (www.snm.sk), Muzeum SNP v Banské Bystrici (www.muzeumsnp.sk) nebo Slovenské technické muzeum v Košicích (www.stm-ke.sk), aby se milovníků vzácných expozic zvýšil tep. Na Slovensku je i řada netradičních expozic, například Muzeum mincí a medailí v Kremnici, Slovenské sklářské muzeum ve městečku Lednické Rovne, Muzeum panenek a hraček na hradu Modrý Kameň, Balneologické muzeum v Piešťanech nebo třeba Muzeum včelařství v Senci. Pokud patříte mezi milovníky skanzenů a rezervací lidové architektury, ani vy nebudete zklamáni. Můžete navštívit například Muzeum slovenské dědiny v Martině, Muzeum kysucké dědiny v Nové Bystrici nebo Muzeum liptovské dědiny v Liptovském Hrádku. Přehled slovenských muzeí najdete na adrese www.muzeum.sk. 

Svátky a dny pracovního klidu: 1. leden (Den vzniku Slovenské republiky), 6. leden Zjevení Pána - Tři králové a vánoční svátek pravoslavných křesťanů, 24. duben (Velký pátek), 23. duben (Velikonoční neděle), 24. duben (Velikonoční pondělí), 1. květen (Svátek práce), 8. květen (Den vítězství nad fašismem), 5. červenec (Svátek svatého Cyrila a Metoděje), 29. srpen (Výročí Slovenského národního povstání), 1. září (Den Ústavy Slovenské republiky), 15. září (Sedmibolestná Panna Marie), 1. listopad (Svátek všech svatých), 24. prosinec (Štědrý den), 25. prosinec (První svátek Vánoční), 26. prosinec (Druhý svátek Vánoční). Během státních svátků jsou obchody, banky, pošty a úřady zavřené. 

Zábava: Patříte-li mezi milovníky posedávání v příjemných hospůdkách a barech, rozhodně si na Slovensku přijdete na své. Útulný podnik, v němž vám natočí skvěle vychlazené pivo nebo silnou kávu, totiž najdete na každém rohu, ostatně stejně jako u nás. Navíc můžete navštívit tradiční kolibu, což je dřevěná restaurace. Kdysi stály především na horách, ale dnes je najdete i v centrech měst. Kromě restaurací, barů a kolib je na Slovensku mnoho kulečníkových a bowlingových heren, diskoték a tanečních klubů a také podniků, v nichž hrají populární, rockovou nebo třeba jazzovou hudbu. 

Slavnosti a festivaly: Na Slovensku se jich koná celá řada. Tradiční slavnosti zažijete především v krajích pod Tatrami, kde se setkáte i s tradičními kroji. Známým svátkem jsou Jánošíkovy dny v Terchové, o kterých najdete bližší podrobnosti na adrese http://janosikovedni.home.sk. 

Lázně a termální koupaliště: Slovensko je častým cílem nemocných i lidí, které láká teplota termální vody. V zemi se totiž nachází mnoho vyhlášených lázní s teplotou vody od 22 až do 92 °C. Mezi nejoblíbenější lázně a termální koupaliště patří lázně Bardejov (www.kupele-bj.sk), Dudince (www.dudince.sk), Piešťany (www.piestany-spa.sk) a Turčianské Teplice (www.turcslk.sk). 

Turistika a cykloturistika: Na Slovensku je kolem 12 tisíc kilometrů turistických tras, které je možné zdolávat pěšky i na kole. Jsou dobře značené, takže orientace je s pomocí neustále aktualizovaných map velmi pohodlná a příjemná. Červená značka vede po vrcholech dostupných pohoří. Zelená, modrá a žlutá označuje přechody hor nebo turistické okruhy. Turistiku a cykloturistiku můžete provozovat i v četných národních parcích, ve Vysokých Tatrách (www.tanap.sk) a Nízkých Tatrách, v Malé Fatře, na Muránské planině nebo třeba ve Slovenském ráji (www.slovenskyraj.sk). Během pochodu můžete navštívit i četné jeskyně, kterým vévodí Demänovská, Važecká a Belianska jeskyně. Podrobnosti o slovenských jeskyních získáte na stránkách Správy slovenských jeskyň (www.ssj.sk). A pokud vás zajímá více o cyklistice, navštivte stránky slovenského cyklistického klubu (www.sacr.sk/sck). 

Lov a rybolov: Divoká slovenská příroda je domovem mnoha druhů zvěře, které je možné za přísných podmínek lovit. Jen pro zajímavost, lovit je možné medvěda hnědého, rysa ostrovida, jezevce, vlka obecného a samozřejmě vysokou zvěř a ptactvo. Předtím, než vezmete kulovnici do ruky, si však vyžádejte aktuální informace o podmínkách lovu. Rovněž milovníci rybaření budou na Slovensku spokojení. Nejdříve si však musí u Slovenského rybářského svazu (Slovenský rybársky zväz, A. Kmeťa 20, 010 55 Žilina, tel: + 421 89 5623 193, fax: + 421 89 5624 458) zajistit odpovídající povolení. 

Vodní sporty: Slovenským vodním tokům kraluje jízda na kanoích a kajacích, rafting (umělé kanály jsou na Váhu a Dunaji) a slalom. Na některých vodních plochách se pak provozují i další vodní sporty. například na Oravské přehradě a Zemplínské šíravě si užívají milovníci windsurfingu, jachtingu, vodního lyžování i vodních skútrů. Na Liptovské Maře jsou zase jako doma milovníci vodního lyžování, vodních skútrů a windsurfingu. 

Lyžování a snowboarding: Zimní sporty jsou na Slovensku velmi oblíbené a čeští turisté to velmi dobře vědí. Lyžuje se na mnoha svazích, které jsou perfektně upravené. Součástí lyžařských středisek jsou i skvělé hotely, bary a restaurace. Vše o lyžování na Slovensku najdete na adrese http://ski.sk. V zimní sezóně pak můžete využít rubriku Zima na serveru BONGO BONGO. 

Ostatní sporty: Na Slovensku se můžete věnovat prakticky jakémukoliv sportu. Milovníci golfu tu mají k dispozici několik skvěle udržovaných hřišť, bližší podrobnosti viz. www.golfinfo.sk. V každém větším městečku najdete příjemný tenisový kurt, protože tenis (www.stz.sk) je tu velmi populární. Ale nejoblíbenějšími sporty jsou bezesporu hokej (www.hokej.sk) a kopaná. Zápasy známých fotbalových týmů, například 1. FC Košice (www.1fckosice.sk) nebo Slovan Bratislava (www.skslovan.sk) mají slušnou diváckou návštěvnost. A pokud patříte mezi fandy motocyklů, určitě vám přijdou vhod stránky Slovenské motocyklové federace (www.smf.sk).

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

Bratislava

Metropole Slovenska leží na březích Dunaje. Bratislava, která těsně sousedí s Rakouskem, se pyšní tisíciletou historií. Nejstarší archeologické nálezy dokazují osídlení už v době kamenné. Výhodná poloha ale neunikla ani Keltům a později Římanům, kteří tu založili opevněný tábor. V 6. století se zde usídlili první Slované a události dostaly rychlý spád. Brzy tu vyrostla tvrz, kterou později vystřídal hrad s kapitulou. Městská práva získala Bratislava koncem 13. století. Nastaly doby dobré i zlé, během nichž si město za sídlo vybral Uherský král nebo se před branami naopak zakopali vojáci. Vrcholného rozkvětu Bratislava dosáhla za Marie Terezie, o několik let později ovšem královský hrad vyhořel a nastal úpadek. Po vzniku Československé republiky se Bratislava stala hlavním městem Slovenska, po osamostatnění země metropolí mladé Slovenské republiky.

Dnes je Bratislava moderním městem, v němž se snoubí krása historie s vyspělou současností. Dominantou města je Bratislavský hrad, sídlo nejdůležitějších státních orgánů. Má čtvercový půdorys a kromě nádherného výhledu cestovatelům nabízí také možnost vidět milou expozici Slovenského národního muzea. V okolí hradu leží historická část města, která je plná křivolakých uliček s úchvatnými budovami a paláci. Vejít můžeme Michalskou bránou v hradbách ze 14. století. Určitě nepřehlédnete nedalekou gotickou Academii Istropolitanu nebo Starou radnici, dnes muzeum. Historická část města, právem vyhlášená městskou památkovou rezervací, obsahuje také četné paláce - Esterházyho, Csákyho, Mirbachův, Královské komory a další. V budově Grossalkowichova paláce v barokním slohu z poloviny 18. století můžete vidět sídlo prezidentů.

Součástí Bratislavy je samozřejmě také botanická a zoologická zahrada a pozůstatky slavného hradu Děvín. Původně římská pevnost na ostrohu nad řekou byla časem přestavěna na gotický hrad, který však totálně zničila napoleonská vojska. Zejména v létě jsou častým cílem turistů známé Zlaté Piesky s půjčovnami loděk a vodních lyží. Podrobnosti o Bratislavě naleznete na adrese www.bratislava.sk.

Košice

Druhé největší město země s bohatými archeologickými nálezy a historickými památkami, které odolaly náporům dobyvačných nájezdníků. Už ve 13. století byly Košice jedním z předních měst Slovenska, významným centrem obchodu, služeb i kulturního života. O tom svědčí celá řada památek a historických skvostů Košic, které najdete například ve Východoslovenském muzeum. Ctitelům gotiky město nabízí řadu působivých uměleckých děl, například soch ze 13. až 14. století. Dále je tu řada erbů panovníku slovenské historie. Z doby renesance jsou tady umístěny hrnčířské práce a ikony. Jednou z posledních expozic je místnost s ukázkami lidového umění a zbrojního průmyslu.

Další velkou zajímavostí města je velký dóm sv. Alžběty v gotickém stylu, o jehož výstavbu se postaral neblaze proslulý král Zikmund. V útrobách dómu se skrývají nástěnné malby, oltáře z počátku 15. století a krypta Františka Rákocziho, který vedl povstání proti Habsburkům. Po návštěvě těchto dvou zajímavostí si nenechejte ujít návštěvu galerie Julia Jakobiho, který byl představitelem slovenské umělecké historie. Samotná výstavní plocha je umístěna v Župním domě, nedaleko sv. Alžběty. V interiéru galerie jsou výstavy Jakobiho děl i skvosty z rukou dalších významných mistrů štětce. Zajímavostí je plastický erb abonskej a turnianskej župy z první poloviny 16. století.

Zoologickou a geologickou expozici s přehledem vývoje druhů a nerostů na Slovensku a také výzdobu z časů stavovského povstání najdete v Katově baště s temně znějícím názvem. Sídlo tohoto rozsáhlého komplexu je umístěno na východním okraji města. V Mikulášově věznici, jak ostatně napovídá už samotné jméno tohoto krví zalitého místa, najdete vybavení věznice a mučírnu s nástroji, které byly vyrobeny speciálně na mlčenlivé a nezdolné čarodějnice. Zároveň tu jsou také další historické památky, například hrnčířské nebo nábytkářské práce. Poslední a asi největší zajímavostí je Technické muzeum na severním konci Košic. Najdete tu naprosto všechno, co se týká historického hutnictví, strojírenství, zámečnictví, kovářství, energie, fyziky a chemie. Průvodce Košicemi se nachází na adrese www.kosice.sk.

Liptovský Mikuláš

Velké romantické město pod Tatrami se spoustou památek, které stojí za návštěvu i fotografii. Působivou stavbou je kostel Vranovo ze 16. století s literárně-historickou expozicí i památkou na Jánošíka, který řádil právě v okolí Liptovského Mikuláše. Město je také sídlem mnoha dalších muzeí, například historického, vlastivědného či ochrany přírody. V sousedství Liptovského Mikuláše leží Liptovský Hrádok, malé městečko s pečlivě ukrytým depem parních lokomotiv. Při troše štěstí se vám podaří získat klíče. Za návštěvu ale stojí také zdejší příjemné restaurace. Z Liptovského Hrádku se dají podnikat výpravy třeba do Nízkých i Vysokých Tater, které jsou častým cílem cestovatelů.

Nitra

Historie města sahá až do 9. století, kdy byla sídlem knížat a panovníků Velkomoravské říše. Nitra silně trpěla pod tlakem tureckého vojska, kdy byla od základů zničena. Největší a nejnavštěvovanější památkou je Nitranský hrad postavený na skále u řeky Nitry. Právě tento mohutný objekt byl sídlem knížat a mnoha biskupů. Dnes mohou cestovatelé obdivovat jeho novější podobu, protože prošel častými opravami, z nichž poslední mu vtiskla nesmazatelný, renesančně barokní styl. Interiéry jsou plné maleb z 18. století, nechybí tu náhrobky biskupů, mramorové oltáře a křtitelnice. Mezi vyhlášené nitranské sbírky patří muzeum s klenotnicí a archeologickými nálezy. Lidé tu však najdou také zbraně z doby keltské vlády na tomto území, hrnčířské výrobky z počátku osídlení, kovářské práce a jedinečnou mapu z počátku 9. století. Pokud se cestovatel rozhodne spatřit i další muzeum, pak doporučujeme polnohospodářské. V něm najde všechny zajímavé postupy obdělávání půdy od počátku osídlení po moderní technologie. Samozřejmě nechybí ani stroje pro přípravu půdy, lisovna oleje, zařízení na přípravu nám dobře známé slivovice, funkční pekárna a i taková pozoruhodnost, jakou je dosud funkční mlýn.

Prešov

Město s velmi bohatou historií leží v oblasti solných dolů. Původní osada hrstky maďarských a německých kolonistů postupem času získala na významu, který gradoval za stavovského povstání. Při něm však bylo město silně poškozeno, zároveň tu proběhla poprava významných měšťanů a šlechticů. Ve druhé polovině 19. století navíc Prešov zpustošil červený kohout.

Největší místní památkou je Vlastivědné muzeum v budově Rákocziho paláce z 16. století. Pyšní se několika bohatě zdobenými patry s úchvatnými zdmi i interiéry. V samotném muzeu je umístěna sbírka přírodních exponátů místní fauny a flory. Současně tu jsou i bohaté sbírky keramiky, zbraní, keltské kultury a minerálních kamenů. Ve vedlejší budově pak cestovatelé najdou sbírku hasičského řemesla od historie po současnost. Z dalších pamětihodností Prešova je třeba jmenovat alespoň kostel sv. Mikuláše ze 14. století s barokní výzdobou, bohatým oltářem a impozantními okny.

Žilina

Město na dvou řekách, Váhu a Kysuce, které láká návštěvníky hlavně bohatou historií. Žilina stále pamatuje několik dobyvačných nájezdů, které nenávratně zničily architektonicky cenné stavby a památky. Asi nejzajímavější částí Žiliny je Budatínský zámek, původně postavený jako pevnost proti nepřátelům. Má za sebou několik obléhání, požár a následnou rekonstrukci, která mu dala jeho dnešní podobu. Vznikl jako renesanční stavba, posléze však bylo přistavěno několik budov v barokním stylu. V první polovině 20. století proběhla úplně poslední rekonstrukce. Budatínský zámek slouží od roku 1936 jako muzeum a cestovatelům nabízí převážně práce dráteníků, kteří chodili od vesnice k vesnici a spravovali děravé nádoby a hrnce. Často zavítali i do krajů Českého ráje. Ne, nebojte se! Bongo Bongo vás nebude zatěžovat složitou technologií drátování, ale zavítá rovnou k plastikám, pozoruhodné sbírce či archeologickým nálezům starým mnohdy více než dvacet tisíc let. Pro milovníky zbraní je tu k obdivování exkluzivní sbírka mečů a kovářského nářadí. Další z místností je jídelna, která obsahuje bohatě zdobený nábytek a vyřezávané stěny. Návštěvníky však paradoxně nejvíce zajímá opotřebení kuchyně z oslav hradních pánů.

Další věci k vidění jsou situované v centru města, kde je mnoho arkádových chodeb volně přístupných veřejnosti. Pokud se návštěvník přesune na volné prostranství náměstí, pokochá se přízemními měšťanskými domy z 16. století, farním kostelem se samostatnou zvonicí nebo sousoším Imaculaty z první poloviny 18. století. Žilina je však skvělým místem k odpočinku, a to v blízkém okolí u zdejších řek, kde se vyřádí nejen děti, ale i rybáři.