72ZOBRAZENÍ

HISTORIE
Na území dnešní Ukrajiny zasahovaly ve starověku výboje okolních kmenů, především Sarmatů a Skytů. Později bylo celé pobřeží kolonizováno Řeky. Přibližně v 5. století před naším letopočtem vznikla na pobřeží Azovského moře tzv. Bosporská říše, která se rozpadla až po dlouhých devíti stech letech. Následující staletí byla ve znamení bezvládí, kdy se po území Ukrajiny potloukaly stejně jako po území dnešního Ruska různé kočovné kmeny, mezi nimi i Slované. Právě Slovanům vyvstala velká hrozba, nájezdy vikingských kmenů. To byl hlavní důvod toho, proč se Slované v 9. století sjednotili, a tak vznikl první slovanský státní útvar, Kyjevská Rus, která se rozkládala na části dnešní Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Centrem říše byl starověký Kyjev, v němž v té době vyrostla celá řada významných staveb. 

Po rozpadu Kyjevské Rusi se území rozdělilo na početná knížectví, mimo jiné na Haličské, Kyjevské a Vladimirské, ale ve 13. století se velké části země zmocnily kmeny Polovců a později Mongolů (Tatarů), kteří ho začlenili do tzv. Zlaté hordy, tedy do obrovské mongolské říše. Po rozpadu Zlaté hordy byla dnešní Ukrajina rozdělena mezi Uhry, Polsko, Litvu a Moskevské knížectví. Jižních regionů se zmocnili krymští Tataři a Turci, část území zůstala samostatná (Halič a Volyň). 

V roce 1654 vznikla dohoda o sjednocení Ukrajiny a Ruska, které proběhlo v roce 1667. Poslední velký ukrajinských region, tzv. pravobřežní Ukrajina, byl k Rusku připojen v letech 1793 až 1795. Rusové sice Ukrajinu zbavili Turků, ale země přišla o autonomii a v podstatě se stala pouhou kolonií Ruska. Nic na tom nezměnila ani občanská válka v letech 1918 až 1920 ani polsko-ruská válka v letech 1920 a 1921. Ukrajina stále fakticky patřila k Rusku, jen Zakarpatská Ukrajina (Podkarpatská Rus) byla v té době částí Československa. V roce 1922 se Ukrajina stala součástí SSSR, a to dokonce jako jeden ze zakládajících členů. Během 2. světové války byla okupována Německem. Po válce byly k Ukrajině na základě ruského nátlaku připojeny také části patřící Polsku a Československu (Podkarpatská Rus). Nezávislost vyhlásila Ukrajina po rozpadu SSSR v roce 1991. V roce 1997 byly vyřešeny poslední sporné záležitosti s Ruskem ohledně Krymu. Z toho se stala autonomní republika v rámci Ukrajiny a zdejší námořní základny byly propůjčeny Rusku.

PODNEBÍ
Klimatické podmínky: Ukrajina má mírné kontinentální podnebí, z něhož vybočuje pouze typické středozemní klima na pobřeží Krymského moře. Srážky jsou na území Ukrajiny velmi nerovnoměrné, více prší na západě a severu, méně pak na východě a jihovýchodě. Zima bývá velmi chladná, zato léto je na většině území dosti teplé, na jihu dokonce horké. Nejvíce ukazuje rtuť teploměru v červnu, červenci a srpnu, kdy teploty dosahují až 25 °C. Naopak nejchladněji je v prosinci, lednu a únoru, kdy teploty klesají často pod - 10 °C. Velmi chladno je však i v březnu a listopadu. Aktuální počasí na Ukrajině společně s předpovědí na další dny naleznete na adrese http://ukrainian.wunderground.com/global/UR.html. 

Nejlepší doba návštěvy: Nejvhodnější dobou pro cestování po Ukrajině je jaro (od konce dubna do začátku června), kdy jsou všechny květiny a stromy v rozkvětu. V tomto období zde ještě není mnoho turistů a i počasí je celkem příznivé, protože neprší tolik jako v létě. Pokud milujete slunce, které dopadá na holé hřbety polonin na Podkarpatské Rusi, přicestujte sem ve žhavých letních měsících, tedy v červenci a srpnu. Letní měsíce jsou ideální i pro pobyt na plážích v Oděse a na Krymu, které však v tuto dobu bývají přelidněné. 

Zima, konkrétně měsíce prosinec a leden, je chladná s velkým množstvím sněhových srážek. Zasněžená Ukrajina je také velice krásná. Při cestování v zimním období však doporučujeme zajistit si odpovídající ubytování a vybavení na cestu. Místy extrémní mrazy mohou být pro nezvyklého našince nepřekonatelnou překážkou.

NEBEZPEČÍ
Bezpečnostní situace: Na celém území Ukrajiny je vysoká úroveň kriminality. Oblíbenými objekty zájmu kriminálních živlů jsou především cizinci, u nichž lze předpokládat finanční hotovost a zboží zahraniční výroby. Ve velkých městech je nutné dodržovat pravidla obdobná bezpečnostním pravidlům megapolisů v USA. Oblíbený cíl českých turistů - Podkarpatská Rus - je relativně bezpečná, ale i tady doporučujeme dodržovat základní bezpečnostní opatření, tedy neukazovat hotovost, nenechávat věci bez dozoru a vyvarovat se cestování v noci. 

Riziková je i automobilová doprava na území Ukrajiny. Silnice jsou v převážné většině ve velmi špatném stavu. Upozorňujeme především na množství dosti hlubokých děr a jam, které nejsou označené. Pro Ukrajinu je typická také značná nekázeň řidičů a nerespektování základních pravidel silničního provozu. Velmi často platí právo silnějšího a rychlejšího - vítězí tedy silné terénní vozy. Na silnicích mimo Kyjev se velmi často vyskytuje volně se pohybující dobytek a povozy. Proto nedoporučujeme jezdit v noci a při řízení ve dne být velmi obezřetný. 

Drogová kriminalita: Na území Ukrajiny se stále rozšiřuje obchod s narkotiky. Ukrajina je tranzitní zemí pro několik pašeráckých cest (zakavkazská, turecká, afghánsko-středoasijská). Ukrajinské orgány se snaží obchod s narkotiky a jejich výrobu postihovat, trestní sazby jsou poměrně vysoké. Proto je nutno se vyvarovat jakéhokoliv dovozu nebo vývozu omamných a psychotropních látek. Za nedovolenou výrobu a držení, eventuálně užívání omamných a psychotropních látek a jedů a šíření toxikomanie hrozí trest odnětí svobody na 3 až 10 let s možností zabavení majetku. Při přitěžujících okolnostech (například při spáchání trestného činu v organizované skupině nebo prodej drog nezletilým osobám) hrozí trest odnětí svobody na 8 až 12 let a zabavení majetku. V případě držení a výroby omamných nebo psychotropních látek pro vlastní potřebu je možné uložit trest odnětí svobody do 2 let nebo peněžitý trest do výše 300 minimálních mezd.

ZDRAVOTNICTVÍ
Charakteristika zdravotnictví: Úroveň lékařské péče na Ukrajině je velmi nízká, naráží na absolutní nedostatek finančních prostředků. Technické vybavení nemocnic je silně zastaralé, vybavení lékařskými potřebami a léky zcela minimální. V některých nemocnicích je situace tak zoufalá, že si do ní pacienti musí přinést vlastní postel, ale to jsou samozřejmě extrémy. Běžnou samozřejmostí však je to, že si pacienti musí sami shánět a hradit léky, které lze volně zakoupit v lékárnách (jsou dosti rozšířené), ale nejsou k dispozici v nemocnicích. Stravování je v lékařských zařízeních absolutně nevyhovující. Vzhledem k těmto skutečnostem nemůžeme v žádném případě doporučit léčbu v ukrajinských státních zdravotnických zařízeních. Přípustné je pouze nezbytně nutné ošetření ve vážných případech, po němž doporučujeme okamžitý transport do lékařských zařízení na území České republiky. 

Druhou variantou je léčení v soukromých zdravotnických zařízeních, která se nacházejí především v Kyjevě (například firmy BORIS, MEDIKOM a další). Tyto instituce jsou schopny poskytnout komplexní služby včetně transportu nemocných. Ošetření v nich je však velmi drahé a je nutné u zaplatit v hotovosti ihned. 

Mezi Českou republikou a Ukrajinou stále platí smlouva o bezplatném poskytování lékařské péče. I přes existenci této smlouvy však ukrajinské orgány vyžadují, aby byli čeští občané připojištěni u ukrajinské pojišťovny. Cizinci tak mají povinnost zakoupit si při obdržení víza nebo při překročení státní hranice zdravotní pojistku vydávanou státní akciovou pojišťovací společností Ukrinmedstrach. Upozorňujeme na to, že ukrajinské pohraniční orgány nerespektují cestovní zdravotní pojištění sjednané občany České republiky s českými zdravotními pojišťovnami. 

Podle zkušeností zastupitelského úřadu České republiky v Kyjevě však na některých hraničních přechodech toto připojištění u ukrajinské pojišťovny prozatím nevyžadují (například na letišti Kyjev - Borispol). Na hraničním přechodu mezi Slovenskem a Ukrajinou u města Užhorod, přes který čeští turisté míří na Podkarpatskou Rus, celníci neuznávají pojišťění u české pojišťovny a turisté se musí pojistit na místě v malé kanceláři pojišťovny Ukrinmedstrach. 

Léky a lékárny: Počet lékáren na Ukrajině je dostatečný. Navzdory špatné situaci ve zdravotnictví jsou dobře vybavené a disponují kvalitním personálem. Mnoho léků, které tu můžete koupit, je ruské provenience. Platí se v hotovosti. Obvykle je otevřeno ve všední dny od 9 do 17 hodin. Mnohé lékárny však mají pohotovostní službu na zazvonění. 

Další zdravotnické rady: Upozorňujeme na výskyt některých infekčních onemocnění, která nejsou v České republice běžná. Pravidelně v letních měsících se v jižních oblastech Ukrajiny (Oděsa, Mariupol) vyskytuje cholera (omezený počet případů), běžný je záškrt, leptospiróza, TBC a TBC krav. Doporučujeme proto dodržovat zvláště v létě přísná hygienická opatření. Není bezpečné konzumovat mléko a mléčné výrobky zakoupené na trzích. Vzhledem k černobylské havárii nedoporučujeme konzumovat místní ryby, houby a dokonce ani vodu z vodovodů v okolí Kyjeva. 

V posledních letech se značně šíří také AIDS. Jeho výskyt je spojen s rozšířenou prostitucí a migrací námořníků (především Oděsa), ale také se stále stoupajícím počtem narkomanů. Podle některých odhadů se Ukrajina v této oblasti dostává na úroveň rozvojových afrických zemí.

OBCHODY A SLUŽBY
Obchody: Ekonomická krize se na Ukrajině projevila samozřejmě i v kupní síle obyvatelstva. Větší obchody najdete prakticky jen ve městech. V největších ukrajinských městech také vyrůstají supermarkety a výběr zboží je poměrně široký. Otevřeno mají ve všední dny od 8 do 19 hodin, v sobotu do 17 hodin. Nejlepší supermarkety mají otevřeno dlouho do noci. 

Ve venkovských vesničkách se většinou nachází pouze několik obchodů. Obvykle jsou všude k dostání základní potraviny, i když i u těch je dobré zkontrolovat datum spotřeby. Oblíbeným místem nákupů jsou trhy, které se pořádají alespoň jeden den v týdnu (většinou v sobotu) ve všech větších vesnicích. Nakoupit zde můžete levnou zeleninu a ovoce, mléko, víno a dále řadu věcí z dovozu, například sušenky, hygienické potřeby nebo oblečení. Někdy je možné nakoupit i léky. Cenová hladině je oproti České republice výrazně nižší. 

Pošty: Ukrajinské pošty nejsou na příliš vysoké úrovni. Často dochází k otevírání obálek, které slibují lákavý obsah. Proto doporučujeme nezasílat z Ukrajiny nic jiného než pohlednice a slabé dopisy. Na poštu narazíte ve větších městech, na vesnicích jsou maximálně poštovní schránky. Z pošty si většinou můžete i zatelefonovat. 

Telefony: Telekomunikační služby se na území Ukrajiny dynamicky rozvíjejí, takže ve větších městech jsou běžné digitální linky, pagery a mobilní telefony. Veřejné automaty ale bývají často rozbité a dovolat se z nich může být problém. Telefonní předvolba Ukrajiny je + 380. 

Suvenýry: Z Ukrajiny pochází celá řada hezkých suvenýrů. Fajnšmekři si odtud mohou přivézt umělecká díla, například obrazy vysoké kvality, keramiku nebo šperky, které můžete koupit o poznání levněji v galeriích nebo přímo od umělců na ulici. Vyhněte se státním obchodům, které prodávají nekvalitní zboží. Oblíbené jsou také tradiční výzdoby a zdobená vejce. 

Elektřina: 220 voltů, 50 Hz.

AKTIVITY
Kultura: Ukrajina je zemí s bohatou kulturou, o čemž svědčí mimo jiné i to, že má kolem devadesáti profesionálních divadel, které zahrnují i operu, operetu, balet a loutková divadla. Na jevišti Národní opery se konala vynikající vystoupení ukrajinského a světového baletu, prvním byla v červnu 1994 Mezinárodní taneční soutěž Serge Lifara. Serge Lifar byl světově proslulý choreograf, který se narodil v Kyjevě. Přes 30 let vedl hereckou společnost legendární Velké opery v Paříži a Francouzskou taneční akademii v Paříži. Nejznámější ukrajinská hudební seskupení jsou Státní akademická skupina Dumka, Státní akademický chorál G. Verjovky a Státní akademický sbor lidového tance P. Virského. 

Opera se hraje v nádherně zdobených divadlech v Kyjevě, Lvově a Oděse. Ukrajinci mají hluboce zakořeněné muzikální tradice a zpívání je velmi populární. Většina měst má také výborná hudebně-komediální a baletní divadla. Postsovětská ekonomika bohužel způsobila, že mnoho divadelních a hudebních představení má velmi nízkou návštěvnost. Přední umělci vystupují především v obrovském kyjevském Ukrajinském divadle, kde je vyšší vstupné. A pokud jste milovníky galerií, máme pro vás jeden internetový tip: http://art.online.com.ua. 

Svátky a dny pracovního klidu: 1. leden - Nový rok, 7. leden - Pravoslavné Vánoce, 8. březen - Den žen, Velikonoční svátky, 1. a 2. květen - Svátek práce, 9. květen - Den vítězství ve 2. světové válce, poslední sobota a neděle v květnu - Kyjevské dny (platí jen pro Kyjev), Svátky svaté Trojice (červen), 28. červen - Den ústavy, 24. srpen - Den nezávislosti. 

Zábava: Kromě divadel, muzeí, baletu a hudebních představení jsou ve velkých městech i kina, diskotéky, hudební i noční kluby a pořádají se tu četné koncerty. Oblíbené jsou také tradiční poutě. Za zábavou lze zamířit i do restaurací nebo barů. 

Sport: Nejlepší podmínky pro turistiku, trekking a kempink jsou na Krymu a v Karpatech, u několika chráněných národních parků. Na jihozápadě Krymu vedou lehké turistické stezky k jeskynním městečkům Chuft-Kale a Manhup-Kale. Jiné turistické stezky vedou k 300 metrů hlubokému Velkému kaňonu a k vodopádům Dzhur-Dzhur a Uchansu. Pokud budete mít dobrou mapu, můžete se procházet kdekoliv v Karpatech, protože tu je neobydlená a velmi úchvatná krajina. Nejvhodnějším startovním bodem je Karpatský národní park vzdálený asi 55 kilometrů jihozápadně od Kolomyja a 500 kilometrů jihozápadně od Kyjeva. Cestovatelé z České republiky často míří i na Podkarpatsku Rus, bývalou součást naší vlasti. Vyhlášená je nejen příjemnými lidmi a odkazem Nikoly Šuhaje loupežníka, ale také krásnou přírodou. Vystoupat je možné na četné poloniny, tedy horské hřbety porostlé hustou trávou, na které si pochutnávají stáda koz a ovcí. Vyhlášenou poloninou je Krásná či Boržava, jejíž návštěvu je možné spojit s prohlídkou vesničky Koločava. 

Populárním sportem na Ukrajině je také lyžování. Ukrajinci lyžují v západní části Karpat, nejvyšší střediska jsou Jeremcha a Vorochta nedaleko rumunských hranic a Slavsko poblíž slovenských hranic. Podrobnosti naleznete mimo jiné na stránkách Karpatského lyžařského klubu (www.klk.lviv.ua). 

Nejoblíbenějším diváckým sportem je fotbal, ačkoliv mezinárodních úspěchů dosáhli rodáci z Ukrajiny i v jiných sportech, například Andrej Medveděv v tenise nebo Sergej Bubka v atletice. Ale co naplat, kopaná prostě vede. Možná je to i tím, že ve světové kopané září ukrajinská hvězda Andrej Ševčenko (www.andrishevchenko.com). Bližší informace o kopané naleznete na stránkách Ukrajinské fotbalové federace (www.ffu.org.ua).

ZAJÍMAVÁ MÍSTA
Jalta
Město na Krymu prošlo mnoha staletími pod ruskou kontrolou. K přeměně na město došlo, když si tu car Alexandr II. nechal postavit letní rezidenci. Před ruskou revolucí tu bylo velké množství aristokratických panství a paláců. Centrum města se rozprostírá od západního konce Jaltského zálivu a rozděluje jej řeka Bystrá. Každého cestovatele přitahuje nábřeží Lenia, pěší zóna s přístavními moly, oblázkovými plážemi, bary a uměleckými obchůdky. Některé z nejlepších jaltských pláží leží podél Jaltské zátoky na východ od ústí Bystré. 

Severovýchodním směrem je katedrála Alexandra Něvského, nádherný skvost neobyzantské architektury postavený na přelomu století. Příznivci Antona Šekova chtějí obvykle navštívit Šekovo muzeum, kde tento skvělý ruský dramatik strávil posledních pět let svého života. Muzeum je dokladem mnohých vydání jeho děl a sbírkou jeho per a dalších uměleckých předmětů. 

Koločava
Několikatisícová vesnička je rodištěm pověstného Nikoly Šuhaje Loupežníka, o němž psal spisovatel Ivan Olbracht. V obci je nejen hřbitov s hrobem Nikoly, ale i jeho krčma, která je ovšem otevřená jen v turistické sezóně. Další zajímavostí vesnice je muzeum Ivana Olbrachta ve škole, do něhož je vstup za symbolické vstupné. Za zmínku stojí i krásná dřevěná zvonice, v níž bývalo muzeum ateizmu. Dodnes vám tu za pár drobných seženou klíče. Pravidelně v srpnu se v obci koná kulturní festival. 

Pouze několik kilometrů jižně je Siněvirský národní park s plesovým jezerem. Jeho dominantou jsou dva dřevěné vyřezávané sloupy, symbolizující krásku Sini a mladíka Vira. Podle pověsti se oba vášnivě milovali, ale bohatí rodiče Sini jejich lásce nepřáli, a proto nechali Vira úkladně zavraždit. Jeho mohylu má představovat ostrov uprostřed jezera, které podle dobových bájí vzniklo ze slz krásné Sini. Návštěvníky tu však zaujme i krystalicky čistá voda a krásná příroda. Součástí parku je řada zajímavých historických budov a muzeum Lesosplavu. Ještě v roce 1998 bylo celé otevřené pro veřejnost, avšak později polovinu smetla ničivá povodeň. Dnes je zpřístupněná jen část dřevěného objektu, v němž najdete modely vorů, dobové oblečení vorařů, nezbytnou výbavu jejich domovů a další zajímavosti. Nedaleko parku leží polonina Boržava, jedna z nejkrásnějších polonin Zakarpatské Ukrajiny. Její holý hřeben porostlý hustou trávou symbolizuje absolutní svobodu. Zážitek na vrcholu stojí za poněkud zdlouhavý výstup. Cesta s túrou po celém hřebenu trvá přibližně jeden den. Pozor je třeba dávat na nedaleké hoře Stoj, kam je vstup přísně zakázán. Nachází se tu vojenská základna, takže porušení zákazu vstupu může přivodit velké problémy. 

Jedním z nejdůležitějších měst regionu je Mukačevo, asi stotisícové město proslulé tím, že je působištěm nejmocnějších mafiánských klanů. Dominantou města je hrad Palanok s několika expozicemi. Zhýčkaným našincům však bude zřejmě připadat poničený, což je důsledek let, kdy sloužil jako internát. Mukačevští objekt pomalu, ale jistě modernizují, při současném tempu to však ještě pár let potrvá. Za návštěvu stojí také krásná radnice na hlavním náměstí, v jejímž sousedství funguje internetová kavárna. 

Kyjev
Hlavní město Kyjev pochází z 5. století a během jeho existence jej potkala řada fází vývoje, od obrovského rozmachu po totální zničení za 2. světové války. Nejobdivovanější památkou města je katedrála sv. Sofie, nejstarší kyjevský chrám s jedinečnými nástěnnými mozaikami a freskami. Kousek odtud se nachází obchodní centrum města, ulice Kresčatyk, s desítkami obchodů a tzv. Besarabským trhem. 

Nedaleko centra leží Staré Město. Jeho součástí jsou nejpůvabnější ulice města lemované galeriemi, obchody, restauracemi a kavárnami. Srdcem je náměstí vypadající jako park, pojmenované po velkém bílém domě s arkádami uprostřed velkolepé plochy. Od začátku 19. století se v této budově nacházejí restaurace, galerie a kanceláře. Několik bloků odtud je působivé Černobylské muzeum, dokumentující nejhorší nukleární katastrofu v historii, která se stala pouze 100 kilometrů severně odtud. O pár bloků dál na východ je jedna z nejstarších budov Kyjeva, kostel Mykoly Prytyska. Jeho obílený exteriér pokrytý zelenou střechou je nádherným příkladem ukrajinské ranně barokní architektury. Jih Starého Města podél řeky se nazývá Pecherský okres, historicky církevní centrum. Několik kilometrů jižně od centra města se nachází klášter, který je sbírkou kostelů se zlacenými kopulemi, podzemních labyrintů s mumiemi mnichů, nádherných klášterních staveb přeměněných v muzea, z nichž jedno je zdobeno zlatem. 

Dormitionská katedrála - část klášterního komplexu datovaného do 11. století, která byla navzdory odporu částečně zničena Rudou armádou během 2. světové války - je jednou z nejkrásnějších barokních staveb v zemi. Na sever od katedrály se nachází historické Muzeum pokladů, v němž jsou uloženy hlavně drahé kameny a kovy z Ukrajiny. Z nejzajímavějších exponátů stojí za zmínku ukázka scythianské zlatnické práce ze 4. století před naším letopočtem. Jsou tady i modely Kyjeva z 12. století a bohatě zdobené číše, kříže, kalichy a ikony ukrajinských, ruských, polských a litevských umělců. Městské autobusy spojují Pecherský okres s dolním Kyjevem. 

Zajímavým výletem může být Muzeum lidové architektury vzdálené 12 kilometrů jižně od centra města, které je unikátní sbírkou obrovského množství dřevěných chalup, kostelů, statků a větrných mlýnů z 17. století, s překrásnými zahradami a zachovalým zdobením interiérů. Muzeum je rozděleno do sedmi malých vesniček reprezentujících regionální tradice a je tady pár dobrých restaurací a obchodů s dárky a suvenýry. On-line průvodce Kyjevem se nachází na adrese www.kiev.ua. 

Lvov
Hlavní město Východní Ukrajiny je kosmopolitním městem. Od roku 1939 nikdy nebylo pod nadvládou Moskvy a je zde patrné, že ukrajinský nacionalismus znovu vyšel najevo koncem osmdesátých let. Vzhledem k tomu, že město uniklo devastaci 2. světové války, je Lvov živé muzeum východní architektury počínaje gotikou až do současnosti. Ačkoliv je tu spousta komunistických monster, staré úzké uličky a barevné historické jádro vytvářejí jedno z nejhezčích míst v zemi, které stojí za návštěvu. 

Na jihu moderní zástavby se rozkládá Staré Město, situované na širokém náměstí Rynok, které je nejzachovalejším městským náměstím na Ukrajině. V jeho středu je dvorana z 19. století s okolními nádhernými stavbami z 16. až 18. století. Jsou ozdobené kamenným vytesáváním. Naproti jihovýchodnímu rohu náměstí stojí jedna z nejhezčích gotických staveb ve městě, římsko-katolická katedrála z konce 14. století. Uvnitř se nachází kaple ze 17. století, která je charakteristická velkolepým kamenným tesáním. Protilehlou stranu severozápadního rohu tvoří nejstarší lvovská lékárna. 

Zhruba dva kilometry na západ od Starého Města leží lvovské muzeum pod otevřeným nebem, Muzeum lidové architektury a života, kde stovka starých dřevěných statků, kováren, větrných mlýnů a škol pokrývá více než 60 hektarů. Stavby jsou opatřeny historickými předměty denní potřeby a reprezentují tak folklórní tradice země. Dopravu do muzea zajišťují autobusy a tramvaje, které vyjíždějí z centra města. 

Oděsa
Kuriózní směs lákavého odpočinkového města a znečištěného průmyslového přístavu. Velké lodní centrum černomořského regionu a hlavní centrum jižní Ukrajiny je známé důležitou rolí v revoluci v roce 1905. Dnes je Oděsa nejvíce proslulá excelentní sbírkou muzeí. Centrum města je tvořeno nízkými budovami a ulicemi lemovanými stromy. Je domovem přepečlivě propracovaného a známého Divadla opery a baletu. Bylo navrženo vídeňskými architekty, kteří mu dali barokní vzhled s renesančními zvláštnostmi. Poblíž se nachází štědře zdobená Pasáž vybudovaná koncem 19. století, honosící se řadou barokních soch. 

Centrum města je plné známých muzeí. Mezi nejzajímavější patří Archeologické muzeum se skvělou sbírkou artefaktů ranných černomořských civilizací, zahrnující vábivou okázalost klenotů a mincí. Naproti přes ulici je Muzeum námořní historie popisující historii plavby a stavby lodí s mnoha modely a námořní výstrojí. Opodál je Muzeum literatury, kde se můžete ponořit do životů takových ukrajinských mistrů, jakými byli například Ševčenko nebo Franko. Své místo tu mají také velikáni ruské literatury - třeba Puškin, Tolstoj a Gorkij. Nesmíme vynechat jednu z nejznámějších oděských kuriozit - důkladné Potěmkinovy kroky zvěčněné v roce 1925 ve filmu Křižník Potěmkin. Pískovec, na němž Oděsa stojí, je propleten více než 1000 kilometry katakomb. Při těžbě pískovce byly katakomby využívány revolucionáři a partyzány za druhé světové války. Na severovýchodním okraji Oděsy byly mnohé tunely přeměněny na Muzeum partyzánské slávy. Katakomby jsou přístupné městským autobusem.