308ZOBRAZENÍ

Vyhubená zvířata I. - začíná seriál o tvorech, kteří už nejsou 

Bývaly doby, kdy se nebe černalo pod hejny holubů stěhovavých a kdy se na plážích ostrova Mauritius kolébali ptáci dronte. Dnes už nežije ani jeden. Jen za poslední čtyři staletí jsme z povrchu Země smetli stovky živočišných druhů. S laskavým doprovodem našeho předního zoologa Miloše Anděry se teď vydáme za vyhubenými zvířaty, jejichž pozůstatky se nacházejí v Národním muzeu v Praze.

Seznámíme se i s lyrorožcem, jehož rohy sice třímáme v rukou, ale živý exemplář oko moderního člověka dosud nespatřilo.

Zabíjíme vzácné tvory, mýtíme deštné pralesy a přinášíme nové druhy zvířat tam, kam podle přírody vůbec nepatří. To všechno má jediný důsledek - vzácné druhy zvířat, které definitivně zmizely z planety Země. Vymírání zvířat je z hlediska evoluce běžné. Zastaralé a nedokonalé druhy ustupují, aby přenechaly místo novým, dokonalejším, připravenějším na vrtochy vývoje. Naproti tomu vyhubení zvířat nemá s evolucí nic společného - nebýt nás, žili by drontové, vakovlci a další nešťastné druhy i nadále.

Medvěd - drsný gladiátor

Za poslední čtyři staletí jsme jako mávnutím kouzelného proutku vyhubili kolem 230 druhů obratlovců. Tím jsme si jistí, na to existují důkazy. Ve skutečnosti však bude toto číslo daleko vyšší, možná půjde i do tisíců nebo desetitisíců. Část zvířat jsme vyvraždili kvůli chutnému masu, část z pouhé zábavy a domýšlivosti. "To je i osud medvěda atlaského, jediného zástupce medvědů na africkém kontinentu. Kdysi obýval hornaté a lesnaté oblasti na západě severní Afriky. Už staří Římané ho odchytávali kvůli impozantnímu vzhledu pro gladiátorské zápasy v arénách. Mnohem více mu však uškodilo vymýcení lesních porostů, které měly starověké civilizace na svědomí. Poslední prokazatelné zmínky o medvědu atlaském pocházejí z roku 1840, kdy Angličan Crowter zakoupil jeden exemplář z marockého Atlasu pro veřejné předvádění," říká zoolog Miloš Anděra.

Další druhy zvířat zmizely z povrchu Země poté, co jsme do jejich životního prostoru zanesli jiné, mocnější druhy zvířat, kterým nemohly konkurovat. "Například křepelka novozélandská, Maory nazývaná koreke, byla kdysi rozšířená na celém Novém Zélandu. První zmínky o těchto ptácích zaznamenal v cestovním deníku Joseph Banks, účastník první Cookovy výpravy na Nový Zéland, už v roce 1769. Poslední křepelka byla ulovena v roce 1867 nebo 1868. Na rychlém vyhubení tohoto druhu mají vinu zejména kolonisté, kteří na Nový Zéland zavlekli psy, kočky, lasice a krysy," dodává Miloš Anděra.

Lidským působením je postižená fauna všech světadílů, snad s výjimkou Antarktidy. Úplně nejvíce však trpí ostrovy, vždyť přibližně 72 procent vyhubených druhů žilo právě na nich. Tady, na kouscích souše obklopené mořem, vznikaly po dlouhá tisíciletí naprosto izolované druhy zvířat, které se zcela lišily od svých předchůdců a druhů na pevnině. Na Falklandských ostrovech u břehů Argentiny se kdysi vyskytoval pes bojovný (na obrázku). "Připomínal malého vlka na krátkých nohou a specializoval se na lov tučňáků i dalších mořských ptáků. V roce 1831 ho zkoumal také slavný Charles Darwin, který předpověděl jeho brzké vyhubení. Měl pravdu, protože poslední pes bojovný byl zastřelen v roce 1876. Vědce dodnes trápí, jak se tato nevelká šelma dostala až na 500 kilometrů vzdálené souostroví," říká Miloš Anděra.

Kdo odchytí lyrorožce?

Neblahé důsledky lidského působení na přírodu bohužel pokračují i dnes. Nejvíce ohrožené jsou tropické pralesy Afriky, Jižní Ameriky a Jihovýchodní Asie, které byly pro člověka dlouhou dobu neprostupné. A zatímco vymírání ohrožených druhů stále pokračuje, cestovatelé a zoologové míří do všech koutů světa, aby vypátrali zase nové a neobjevené druhy zvířat. Snem je například objevit živého lyrorožce - lesního kamzíka z pralesů Vietnamu. V muzeích včetně pražského se sice nachází osmnáct rohů lyrorožce, živý exemplář však oko moderního člověka nespatřilo. A tak se neví, zda se lyrorožec prohání pralesy nebo už zcela vyhynul.

S lyrorožcem se blíže seznámíme až v samém závěru seriálu Vyhubená zvířata, se kterým se budete na stránkách našeho serveru setkávat každý pátek až do konce roku. Příště se podíváme za drontem mauricijským (Raphus cucullatus) - zvláštním ptákem s údajně nevalnou inteligencí.